Nejslavnější piráti z Karibiku – Jack Sparrow by záviděl

Skuteční piráti byli stejně výrazné osobnosti jako Deppův Sparrow – ale na rozdíl od něj dokázali také brát lehkomyslně životy i ovlivňovat ekonomiku celých impérií.

Právě ti nejslavnější piráti kolem sebe vytvářeli příběhy, které přežily až do současnosti. Z některých se staly takové legendy, že jejich postavy inspirovaly knihy, filmy a dnes i počítačové hry. Třeba Jack Sparrow je vlastně kombinací dvou postav:

Černovous – nejkrutější z krutých

Ve skutečnosti se jmenoval Edward Teach, ale celý svět ho znal jako Černovouse. Stal se tak oblíbeným, že se dostal jako záporák do jednoho z dílů Pirátů z Karibiku – a to přesto, že vlastně nebyl příliš úspěšný. Přesto, že nikdy nenaloupil tuny zlaťáků, byl (dnešními slovy) mistr marketingu. Dokázal o sobě šířit nejšílenější historky – a ty jsou vlastně také jedním z mála zdrojů o jeho životě.

Sám o sobě vyprávěl ty nejstrašlivější příběhy; vznikla ta celé legendy o tom, jak mučil, zabíjel a krutě ponižoval své oběti – ale skutečná svědectví lidí, kteří se s ním setkali, spíš ukazují na poměrně rozumného a snad i laskavého muže.

O Černovousově pirátských začátcích víme jen málo. Stal se pirátským učedníkem bukanýra Hornigolda, někdy kolem roku 1717 od něj dostal vlastní loď a o něco později převzal velení nad celou flotilou. Jedním z jeho prvních úspěchů byl souboj s britskou válečnou lodí – přestože na tento druh soubojů nebyly pirátské lodě stavěné ani vybavené, dokázal ji porazit a zahnat na útěk. Od té doby se říkalo, že je Černovous natolik šílený, že nikdy neutíká z boje.

Černovous proslul jako mistr psychologické války. Dokázal si spočítat, že když bude jeho samotné jméno nahánět strach, ušetří si spoustu práce. Proto si při útocích na nepřátelské lodě zastrkával do vlasů hořící konopná lanka – do boje tedy vbíhal zahalený do černého kouře. Pro pověrčivé námořníky musel vypadat jako samotný Ďábel. Díky tomuto způsobu boje se brzy pirátova flotila brzy výrazně rozrostla a stala se postrachem půlky Karibiku.

Jeho útoky byly tak časté a extrémní, že málem přivedly ke krachu město Charleston. Zadržoval jakékoliv cizí lodě připlouvající do tohoto přístavu tak dlouho, až městu téměř došly finance a skoro zmizelo z mapy… Právě to, jak se napakoval na zadržování lodí před Charlestonem, ho přivedlo na myšlenku, že by mohl s nebezpečným pirátstvím přestat a začal si užívat plodů své tvrdé práce. Jenže skončit s pirátstvím nebylo zase tak snadné – v případě Černovouse to však vstoupilo do dějin i románů.

Nejprve si vyjednal s guvernérem státu Karolína milost – a stal se tak v očích zákona ctihodným občanem. A pak se skupinou nejvěrnějších druhů tajně opustil zbytek flotily, samozřejmě s celým pirátským pokladem. Usadil se někde na území Severní Karolíny, kde nikdo o jeho minulosti nevěděl. Jenže Černovous si zřejmě na pirátství už příliš zvykl, v roli občana vydržel jen pár let, pak se vrátil zpět na moře – a své bývalé spoluobčany zase začal vesel dál okrádat…

Jenže to už měli Karolínští piráta plné zuby. Vypravili proti němu námořní expedici, které velel nadporučík Robert Maynard. Nebudeme popisovat to, jak jeho dvě šalupy Černovouse naháněly – trvalo to až příliš dlouho. Maynard měl proti Černovousovi zásadní nevýhodu – jeho lodě nebyly vybavené děly. Proto, když došlo k vlastnímu boji, musel se odvážný nadporučík pokusit vnutit pirátovi boj na palubách. A povedlo se mu to. Závěr Černovousovi kariéry je zcela filmový: nakonec se během bitvy octl v souboji na kordy se samotným Maynardem. Scénu, která rozhodla, pak využilo rovnou několik filmařů – nadporučík, který v souboji na piráta neměl, poodstoupil a chladnokrevně ho zastřelil z pistole…

William Kidd – pirát, který si o sobě myslel, že není pirát

Je paradoxem, že jeden z nejslavnějších pirátů se za piráta vůbec nepovažoval. William Kidd se narodil ve Skotsku na konci 17. Století a stejně jako mnoho jeho vrstevníků zamířil za novými příležitostmi za oceán. Živil se jako poctivý obchodník, který převážel zboží z kolonií do New Yorku. Během jedné z cest byla jeho loď přepadena piráty – Kidd se však jejich útoku ubránil a dokonce piráty zajal. Jako odměnu dostal od vlády licenci, která mu umožňovala, aby si přivydělával zajímáním cizích (tedy ne anglických) lodí.

A protože to neslo, začal přepadávat francouzské lodě – a to zcela v souladu s dobovými zákony. Byl to obchod jako každý jiný, jen při něm občas umírali lidé. Kidd začínal se svou živností v Karibiku, kde se střetávaly lodě francouzské, anglické i španělské, do toho zde operovala spousta nezávislých pirátů. Velkou část své kariéry strávil lovením nepřátelských a svobodných pirátů – než se dopustil osudové chyby.

30. ledna 1698 napadl arménskou loď s francouzskou posádkou. Bohužel její kapitán byl Angličan. A už to stačilo, aby se z ctihodného korzára stal v očích zákona padouch. A z mnoha přátel se přes noc stali nepřátelé. Po návratu do Ameriky byl zajat a pak převezen k výslechu Anglie. Případ byl ale jasný – Kidd byl odsouzen k smrti oběšením. I jeho smrt se změnila v legendu: Při popravě se přetrhlo lano, na němž měl být oběšen, takže musel být popraven ještě jednou…

Kapitán William Kidd inspiroval řadu pirátských historek a filmů především svým pokladem. Protože měl dost času ukrýt ho, zřejmě ho opravdu ukryl na nějaké bezpečné místo. Expedice po ztraceném pokladu kapitána Kidda se pořádají dodnes, ta poslední se odehrála roku 2007 – samozřejmě bez úspěchu…