Evropané jsou původně kočovníci z východních stepí, ukázal výzkum DNA

Nová vědecká studie potvrzuje vliv migrační vlny z východních stepí před zhruba 4500 lety na genetickou výbavu moderních Evropanů a možná i na společný základ jejich jazyků. Experti z americké Harvardovy univerzity analyzovali DNA 69 lidí, kteří žili na různých místech Evropy před 8000 až 3000 lety. Příslušná studie byla zveřejněna v pondělním vydání časopisu Nature.

Vědci zjistili, že DNA spojované s lidmi takzvané jámové kultury se často vyskytovalo také na území dnešního severního Německa.

Příslušníci jámové kultury žili zhruba před čtyřmi až pěti tisíci let ve stepních oblastech severně od Černého moře a Aralského jezera. Tito lidé byli pohřbíváni pod mohyly do jam posypaných okrovou barvou.

Toto pronikání DNA ukazuje "masivní migraci do srdce Evropy z její východní periferie", konstatovali vědci pod vedením Davida Reicha z Harvardovy lékařské fakulty.

Stěhování, na které svět zapomněl

Velké stěhování v době kamenné pravděpodobně neovlivnilo pouze naši DNA, ale i naši řeč. Vědci se domnívají, že jejich poznatky by mohly zasáhnout do debaty o původu indoevropských jazyků, které tvoří základ moderních jazyků, jako jsou angličtina, němčina a ruština.

Lingvisté přitom dlouho debatují o tom, zda indoevropské jazyky do Evropy přišly s farmáři migrujícími z Blízkého východu, nebo s jinou skupinou, jako jsou lidé jámové kultury.

"Naše výsledky předkládají přesvědčivý argument, že step je zdrojem přinejmenším některých indoevropských jazyků v Evropě," tvrdí autoři studie.

ČTK