17. prosince 2016 06:00

Další zvíře vymírá. A my to slavíme!

Vymření nějakého druhu zvířete většinou spíš „oplakáváme“. Ale když jde o zvíře nebezpečné, najednou už nevymřelo, ale bylo vymýceno…

Je to i případ jednoho z nejnebezpečnějších parazitů světa, vlasovce medinského. Jeho způsob infekce člověka je nesmírně jednoduchý – a současně účinný.

V běžné pitné vodě žijí malí, okem prakticky neviditelní, korýši. Ti jsou hostiteli larev vlasovce: když je člověk vypije, ve střevě se larvy uvolní a proniknou do břišní dutiny. Tam dospívají a množí se. V té době se sice člověku ve střevech dějí děsivé věci, ale on o tom s největší pravděpodobností vůbec netuší. Infekce je zcela bez příznaků – o to horší jsou však následky…

Ty se objeví asi po roce: to se z larvy stane dospělý jedinec, velká, až jeden metr dlouhá samice. Prokouše se na povrch lidského těla, nejčastěji na noze. Bolest, kterou tím působí, je tak palčivá a nesnesitelná, že jediný způsob, jak ji utišit, je vlézt si do chladné vody. A pávě do ní pak samice naklade vajíčka, aby mohl začít celý cyklus znovu. Prosté a přitom dokonalé.

Vlasovec útočí pouze na člověka – a současně je to jediný parazit, který musí způsobit lidem bolest, aby se mohl rozmnožit. Tato strategie mu, zdá se, doposud výborně fungovala – a současně způsobovala lidem spoustu nesnesitelného utrpení. Bolest je tak velká, že lidé s vlasovcem v těle nejsou v podstatě schopní pohybu. Nemohou sklízet úrodu, ani jinak si obstarávat potravu: a tak většinou umírají na vyhladovění. A co je nejhorší: proti vlasovci není obrany. Jak to?

Neexistuje vakcína, nikdo ještě ani nevymyslel lék, který by vlasovce zabil v lidském těle. Dodnes zabírá jediná léčba, která se používala už od starověku: pomalé namotávání vlasovce na kus dřeva. Jenže takhle se dá odvinout jen asi centimetr až dva denně – a dospělý vlasovec může měřit až několik metrů! Mimo jiné: právě vlasovec se stal symbolem lékařů – slavnou Aeskulapovou holí. Podle mnoha historiků na ní není namotaný žádný had, ale právě vlasovec medinský.

A teď ty dobré zprávy: před několika týdny oznámila Guinea, že se vlasovce definitivně zbavila a podle zpráv WHO mizí zřejmě z celé Afriky. V polovině 20. století žil v tělech stovek milionů lidí, ještě v roce 1986 bylo nakažených přes tři a půl milionu, dnes jich zůstalo jen 542. Už teď se dá říct, že vlasovec medínský je prakticky vyhynulý. V tomto počtu nemá šanci přežít déle než několik let. Na rozdíl od mnoha jiných ohrožených zvířat však nikomu chybět nebude.

Kdo za to může?

Za vymření vlasovce můžete poděkovat jednomu konkrétnímu muži, americkému ex-prezidentovi Jimmymu Carterovi. I kdyby neudělal nic jiného než tohle, stačí to, aby se zapsal do dějin tím nejvýraznějším písmem. Roku 1986 vyhlásil vlasovci válku: ve spolupráci s neziskovými organizacemi a dobrovolníky rozjel mašinérii, která opravdu zabrala. Prvním úkolem bylo najít všechny postižení – a pak jim zabránit, aby spustili další kolo rozmnožovacího cyklu vlasovce.

Vývojový cyklus vlasovce

Co s těmi, co přežijí?

Samozřejmě vymýcení vlasovce má následky. Parazitolog Mark Sindall, který se na likvidaci vlasovce podílel, je popsal americkému deníku New Yorker: „Před mnoha lety jsem se poprvé setkal s parazitologovým dilematem. Říká, že když zachráníme miliony lidí tím, že zničíme parazity, staneme se zodpovědní za osud těch lidí. Za to, že jich víc přežije a že víc budou soupeřit o nedostupné zdroje – což je neodvratitelný důsledek toho, že na daném území přežije více lidí. Jenže ukazuje se, že v případě vlasovce platí pravý opak: v zemích jako je Ghana nebo Mauretánie, kde vlasovec řádil nejvíc, stoupl HDP na trojnásobek a chudoba velmi rychle mizí. Samozřejmě je to ale vliv více faktorů, ne jen eliminace vlasovce…“

Text. MK

redakce Prima Zoom

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom