Adam a Eva se nikdy nepotkali. Prvního muže a ženu dělí desítky tisíc let

Adam, Eva a Ježíš

Nový objev vrhá úplně jiné světlo na vývoj člověka – i biblickou zprávu o jeho vzniku.

V uplynulých týdnech zveřejnily dva vědecké týmy dvě na sobě nezávislé zprávy. Jednu o prvním muži, druhou o první ženě, kteří kdy kráčeli po Zemi. Docela přesně zjistili, kdy po Zemi kráčel první moderní muž a první moderní žena. Dost zvláštní je, že to bylo hodně daleko od sebe…

Kdo byl vlastně oním prvním lidským mužem? A co ho odlišovalo od všech ostatních lidí? Navenek vůbec nic – ale o to odlišnější byl uvnitř… Jedno víme určitě: stalo se to někde v Africe před několika sty tisíci roky. V jedné ze sběračských tlup se objevil muž, který měl zvláštní chromozom Y – a právě tento muž se stal jediným společným předchůdcem všech dnešních lidí. Chromozomy ostatních tehdejších lidí nepřežily, jen ten jeden jediný. Tohoto neznámého muže můžeme klidně označit za Adama.

V úplně jiné době a zřejmě na zcela odlišném místě žila Eva. Tedy žena, jejíž mitochondrie se staly jedinými mitochondriemi, jež přežily do dneška. Co se stalo jiným mitochondriím, netušíme, víme ale, že všechny dnešní měly jednoho společného ženského původce.

Podle týmu vedeného genetikem Paolem Francalaccim z italské univerzity v Sassari žil první opravdový muž někdy v době před asi 180 000 až 200 000 lety. Jiná skupina vědců pod vedením Carlose Bustamantehoze Stanfordu zase spočítala, že první žena (tedy Eva) žila asi před 99 000 a 148 000 lety.

Oba týmy o výsledcích svých výzkumů komunikovaly. Vědci se shodli na tom, že časový rozdíl mezi prvním mužem a ženou není úplně velký, ale dost na to, aby nemohl být náhodný. Nové studie výrazně upřesňují starší odhady, které stanovovaly dobu vzniku chromozomu Y velmi vágně – na období mezi 50 000 a 340 000 lety…

Proč je chromozom Y tak výjimečný?

Chromozom Y je pohlavní chromozom přítomný u mnoha skupin živočichů včetně člověka (druhým je chromozom X). Na základě chromozomů X a Y je založen jeden z nejčastějších systémů určení pohlaví: buňky s kombinací chromozomů XY představují samce, XX jsou samice. Tomuto systému se říká savčí, neboť je přítomen u všech savců. Spermie nesoucí chromozom Y dávají v tomto systému po oplození vzniknout samcům. Chromozom X byl pojmenován podle svých unikátních vlastností, načež byl druhý objevený chromozom Y pojmenován jakožto jeho protipól.