Pokroky v léčbě rakoviny: strašák nemá budoucnost

Podívejme se tedy na to, jak jsme pokročili v možnostech léčby; a jaké jsou možné cesty jejího vývoje v blízké budoucnosti. Moderní medicína toho totiž zkoumá o poznání více než jen chemoterapii, ozařování či chirurgické zákroky.

Drahá naděje

Zřejmě nejnadějnějším způsobem léčby jsou v současné době cytotoxické T-lymfocyty. Jedná se o podskupinu bílých krvinek, které pro zjednodušení můžeme říkat T-buňky. Ty jsou zásadní složkou imunitního systému, neboť vyhledávají a ničí buňky napadené viry a mimo jiné si všímají i rakovinových nádorů. Činnost T-buněk je specifická. Způsob, jakým ničí nemocné buňky, je velmi silný a leckdy to může až přehnat – to když samotné zneškodnění choré buňky poškodí tkáň více, než by to udělal samotný virus. Jenže tyto obavy nejsou v případě rakoviny tak zásadní. T-buňky tak představují možné řešení v boji s touto zákeřnou chorobou. Po světě existuje řada specializovaných pracovišť, jež se zabývají právě výzkumem buněk imunitního systému. Ten totiž v případě rakoviny nefunguje tak, jak by měl. Vzhledem k tomu, že se jedná o produkt vlastního těla, imunitní systém někdy nedokáže spustit obranné reakce jako v případě bakterií a virů, jež zcela zjevně pocházejí zvenku.

Týmy doktora Carla Juneho z Pensylvánské univerzity či profesora Anastasia Karadimitrise z londýnské Královské univerzity jsou právě zástupci výzkumníků, jež se snaží T-buňky zdokonalit tak, aby se jim dařilo vyhledávat nebezpečné rakovinové buňky a likvidovat je. Výsledkem jejich práce jsou takzvané CAR-T-buňky. Ty obsahují genetickou informaci, pomocí které mohou vědci naprogramovat, jak se má taková buňka chovat. Či přesněji – na jaké podněty bude jinak standardní T-buňka reagovat. Britští vědci loni na podzim představili prototyp těchto buněk, jejichž výroba je velmi drahá – léčba jednoho nemocného vychází na astronomických 300 000 liber, poněvadž je nutné buňky přizpůsobit genomu konkrétního pacienta. To by se však časem s rozšiřováním výzkumu a rostoucí možností použití jednoho typu naprogramované buňky mohlo výrazně snižovat, a konečná léčba by tak byla dostupná i pro běžné smrtelníky.

Dokumentární sérii Průlomové objevy sledujte každou neděli večer na Prima ZOOM.

Těsně před cílem

Zmíněné pokusy s CAR-T buňkami se zatím prováděly především na myších, a to s velmi dobrými výsledky. Celých 60 procent rakovinou nakažených myší se podařilo kompletně vyléčit, u 90 procent byla zničena většina rakovinových buněk, což vedlo k zásadnímu prodloužení jejich života. Britští vědci nyní pracují na možnosti provést pokusy s lidmi, což by mohl být jen krůček od přelomového objevu. Alespoň co se týče rakovin ze skupin lymfomů a leukémií, na nichž vědci zatím CAR-T buňky a jejich vylepšenou verzi s názvem CAR19 testovali. Rozhodně však není vyhráno – někteří pacienti mohou být vůči této léčbě imunní, navíc u jiných se mohou vyskytnout nepříjemné vedlejší účinky. Jsme však stále ve fázi testování a provádění výzkumů, takže můžeme jen doufat, že se vědcům podaří tyto trable vyřešit.

Obdobná je situace za oceánem, kde se staršími CAR-T buňkami v minulosti už lékaři slavili úspěchy i na několika lidských pacientech. V tomto případě se podařilo přeprogramovat genetickou informaci prostřednictvím viru HIV – paradoxně se tak z hrozby onemocnění AIDS stala zbraň v boji s rakovinou! Problémem v rozšiřování léčby je však samozřejmě financování. Navíc je potřeba shánět i dárce T-lymfocytů, jež by bylo možno následně naprogramovat na rakovinové buňky. Výzkum běží, ale vzhledem k náročným a dlouhodobým vědeckým standardům bude ještě dlouho trvat, než bude taková léčba dostupná. Zdá se však, že na různých místech světa se možnosti léčby některých druhů rakoviny posunuly nedaleko před cílovou pásku.

Zbytek článku i další texty si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Prima ZOOM.

A sledujte také druhou řadu seriálu Průlomové objevy na Prima ZOOM, vždy v neděli večer či ve středeční repríze.

Text: Mojmír Sedláček