Žralok, který umí chodit po souši. Zabiják lidí z něj jen tak nebude

Žraloci nemají od roku 1975, kdy kina opanovaly Čelisti režiséra Stevena Spielberga, zrovna dobrou pověst. Právě tento film přisoudil parybám lidožravost a pomstychtivost, jež je realitě na hony vzdálená. Žraloci jsou ohroženou skupinou, a byť někteří skutečně dokážou usmrtit člověka, zdaleka největším zabijákem lidí ze zvířecí říše jsou mnohem menší organismy (například komáři). Dokonce i nejlepší přítel člověka, pes, pokouše mnohem víc lidí než „nepřátelský“ žralok.

Chodící žraloci

Pokud by se Steven Spielberg rozhodl natočit další pokračování Čelistí, chodící žraloci by byli ideálním námětem: „Nebezpečná“ paryba, která neohrožuje jen lidi na člunech a ve vodě, ale umí si za nimi vyšlápnout i na pláž! Ve vodách severní Austrálie a Nové Guineje přitom byly nedávno identifikovány právě čtyři druhy chodících žraloků.

Při pohledu na video přírodovědně vzdělaného čtenáře napadne, že takhle nějak by v dávné evoluční minulosti mohly vypadat organismy (nejspíše ryby), které se z moře vydaly na svou suchozemskou pouť...

„V průměru necelý metr velcí žraloci nepředstavují pro lidi žádnou hrozbu, ale jejich schopnost odolávat prostředí s nízkým obsahem kyslíku a chodit po ploutvích jim dává pozoruhodnou výhodu při lovu malých korýšů a měkkýšů,“ řekla dr. Christine Dudgeon z University of Queensland. Jaká je evoluční výhoda nově identifikovaných žraloků? Při odlivu, když na pobřeží nastává extrémně nízký stav vody, se umí dostat zpět na hloubku, a zároveň dokážou ulovit kořist, která po ústupu hladiny zůstává na suchu. Tento způsob pohybu je přitom u žraloků unikátní a zvládají ho pouze druhy rodu Hemiscyllium.

„Devět v současné době uznávaných druhů rodu se skládá z malých bentických žraloků, kteří jsou omezeni na indicko-australské souostroví a vykazují omezené rozptýlení jak u mladistvých, tak u dospělých jedinců,“ píší autoři studie, která vyšla v odborném magazínu Marine and Freshwater Research.

Vyřešená záhada evoluce

Proč žraloci neosídlí rozsáhlá nová území? Není to tím, že by neuměli plavat, byť „chůzi“ dávají přednost. Důvod je v evoluci a geomorfologii jimi obývaného prostředí.

Podmořské prostory kolem Nové Guineje jsou vulkanického původu. Když se v minulosti měnila výška vodní hladiny a vytvářely se nové přirozené bariéry (například vlivem vulkanické činnosti), jednotlivé populace se rozdělily a vlivem delšího oddělení vznikaly nepatrně se od sebe lišící nové druhy. Když ale byly překážky odstraněny, „nováčci“ se dál na nová území nepřemisťovali. „Geologická a klimatická historie regionu zůstala zapsána do jejich genů,“ okomentovali situaci autoři vědecké práce Walking, swimming or hitching a ride? Phylogenetics and biogeography of the walking shark genus Hemiscyllium.