Začíná sezona houbiček – co byste o lysohlávkách měli vědět

Lysohlávka česká

Začneme českou houbičkou, tedy skutečnou lysohlávkou popsanou z Česka, konkrétně z lokality v údolí Sázavy. Psilocybe bohemica má obvykle klobouk o průměru 2–5 cm, v mládí je tupě kuželovitý, později až sklenutý či téměř plochý, často s hrbolem a se slabě rýhovaným okrajem. Barvy je za vlhka někdy špinavě hnědé (bez oranžových tónů), nejčastěji však karamelově hnědé, vysycháním přechází do špinavě bílé (světlá mléčná káva). Při poranění a ve stáří modrozelená, proto byla původně (a laiky dodnes je) určena jako lysohlávka modrající (Psilocybe cyanescens). Aby Moravané neměli pocit ústrku, připomeňme, že existuje i druh zvaný lysohlávka moravská. Jedná se zřejmě o endemický druh dělající radost mykologům zejména na severní Moravě.

Lysohlávka mexická

„Bylo to o naprosté ztrátě kontroly, rozpadu ega a intenzivních vizuálních halucinacích,“ popsal v televizi své pocity s užíváním lysohlávek Tomáš Páleníček z Národního ústavu duševního zdraví. Zatímco v Mexiku je rituální užívání známo po tisíciletí, ve 20. a 21. století se mu nevyhnula ani vlna „rekreačních“ uživatelů. Lysohlávka kubánská (Psilocybe cubensis) roste převážně na jihovýchodě USA a je snadno pěstovatelná. Ralph Metznero ní napsal knihu Teonanácatl – posvátná vizionářská houba. Podobně jako s evropskými druhy lysohlávek, byly i s lysohlávkou mexickou dělány výzkumy směřující k léčbě duševních chorob, ale například měla pomáhat s návratem recidivistů z vězení do běžného života.

Ovšem pod jménem teonanácatl (maso bohů) se s největší pravděpodobností skrývá hned několik psychotropních hub (mimo jiné Psilocybe mexicana, Psilocybe caerulescens). Vtipné je, že P. cubensis s oblibou roste na výkalech koní známých jako „kobližky“, což znamená, že jí v šíření skrz kontinent až do Severní Ameriky napomohli koně španělských kolonizátorů. Ovšem historie užívání se ve Střední Americe táhne do předkolumbovských časů, kde ji pro vyvolání vizí používali šamani. Odborný text Hallucinogenic Mushrooms in Mexico: An Overview publikovaný v časopise Ecomonic Botany, zmiňuje celou řadu halucinogenních (a jedovatých) rodů hub, které byly využívány v tradičních obřadech. Nejde jen o muchomůrky (Amanita), kyjanky (Clavaria), sametovky Conocybe – některé druhy jsou lysohlávkám velmi podobné jako housenice (Cordyceps) a mnoho dalších. Z hlediska historie užívání halucinogenních hub jsou nálezy středoamerických „houbových kamenů“ o stáří zhruba 1000 let před Kristem mladé. Stačí je porovnat s kresbami v severním Alžírsku, na nich jsou znázorněni lidé ozdobení houbami.

Houbami proti depresím

„Zatímco v roce 2000 Češi spotřebovali 2,46 milionu balení antidepresiv, v roce 2015 už to bylo 6,7 milionu balení za stovky milionů korun,“ píše Pavel Bartošek na České pozici. A právě lysohlávky jsou v hledáčku vědců coby potenciální lék na léčbu psychických poruch, deprese nevyjímaje. K lysohlávkám panuje na veřejnosti rozporuplný vztah, který nejlépe ilustruje rozhovor uživatele (který z pochopitelných důvodů nechce být jmenován) a odpůrce podobných pokusů. „Totálně ti to rozšíří vědomí, což bys ty, jako kreativní člověk rozhodně ocenil,“ zaznělo na jedné straně. „Díky, možná ano, ale bezesporu jsou věci, které se o sobě nepotřebuji dozvědět a ani nemusím skočit z okna v domnění, že umím létat.“ Bezesporu šlo o odpověď schematickou, která čerpala svůj základ v médiích a nikoliv osobní zkušenosti. Co vlastně psilocybin s člověkem dělá? Odpověď lze nalézt v diplomové práci Vandy Strejčkové Vybrané aspekty a vzorce užívání lysohlávek a LSD u psychiatrických pacientů v PN v Dobřanech.

„Hlavním projevem intoxikace psilocybinem je změněný stav vědomí. Tento stav je charakterizován jako hluboká alternace vnímání a to percepce vnějších podnětů i vnímání vlastního já, vnímání i emotivity, kdy dochází k intenzivnějšímu emočnímu prožívání. Zvyšuje se pocit jednoty, spirituální zkušenost, blažený stav, vhled, oddělení od těla, elementární i komplexní představivost, audiovizuální syntezie a změna významů podnětů.“ Vzhledem k tomu, že při užívání psilocybinu více jak jednou za týden dochází k rozvoji tolerance, potřebuje uživatel stále větší dávku pro dosažení podobného účinku.

Text: Topi Pigula