Důmyslné pasti a mrtvoly létající vzduchem – to je nelítostný mravkolev v akci
Jakmile se do mravkolevovy pasti chytí ruměnice nebo mravenec, je to konečná...
Jakkoliv udělal Ondřej Sekora v příbězích Ferdy Mravence mravkolvovi výbornou reklamu, kdo ho skutečně kdy viděl? Jeho celé jméno mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius) sice nezní dvakrát zajímavě, díky skrytému způsobu života ale jeho pozorování rozhodně není běžným zážitkem.
Portrét larvy mravkolva Zdroj: iStock
„Ve střední Evropě mají larvy dvouletý vývoj a před kuklením si utkají mělce v zemi kokon,“ píše Jan Macek v Encyklopedii Svět zvířat, díle věnované suchozemským bezobratlým. Štíhlý dospělec mravkolva se svými síťovanými křídly je na hony vzdálen obtloustlé dravé larvě.
Nenápadný zabiják
Ťutínek – právě tímto familiérním názvem pojmenoval Ondřej Sekora mravkolva v knize Ferda Mravenec. Jenže onen Ťutínek je nelítostným dravcem, který dokonale ovládá vrh pískem. Jste-li lidský výletník, tak Ťutínkovu larví past o rozměrech 1–5 cm snadno přehlédnete. Ovšem jste-li mravenec a máte ji v cestě, může jít o vaší cestu poslední.
Ruměnice pospolná main Zdroj: iStock
Jak vysvětluje Jiří Patočka v časopise Vesmír: „Larva mravkolva je klasickým příkladem tvora s mimotělním trávením. Kusadla má dlouhá, ústní otvor je však nefunkční. Potravu přijímá jen v tekuté podobě kanálkem, který vzniká přiložením párovitých čelistí zespodu ke kusadlům. Aby se potrava změnila na tekutou, vstříkne larva do oběti množství slin, jež obsahují pestrou směs enzymů. Ty způsobí, že se vnitřní orgány kořisti během krátké doby přemění na tekutinu, kterou larva vysaje. Nepoživatelný chitinový krunýř pak odhodí.“
Mravkolev - dospělec Zdroj: iStock
Nápadný elegán
Dospělec mravkolva je na rozdíl od larvy velmi elegantní. Jeho štíhlé tělo doplňují dlouhá úzká křídla dosahující rozpětí až 7,5 cm. Má soumračnou aktivitu, takže přes den sedí v úkrytu a vylétává, až když se začne stmívat.
Dokumentární sérii Makrosvěty můžete vidět online na Prima ZOOM.