Uprostřed Los Angeles objevili vědci desítky neznámých druhů zvířat!

Znáte to, stačí zapomenutá slupka od banánu a najednou se kolem ní zničeho nic rojí mušky octomilky, aniž tušíme, odkud se vzaly. Žijí tady s námi aniž o nich většinou víme. Ještě méně víme o muškách hrbilkách, kteří jsou stejně jako my součástí městských ekosystémů.

Na první pohled to vypadá, že město, které máme denně před očima i pod nohama přece musíme důvěrně znát. Jenže přírodovědci mají raději výpravy do exotických dálav, než prohrabávat se neutěšenými zákoutími zadních dvorků městských periferií. O to, jak moc podrobně (ne)známe hmyz, který spolu s námi ve městě žije, ukázal projekt s názvem BioScan (Biodiverzita: město a příroda). Akci pořádalo Museum of Natural History of Los Angeles ve spolupráci s třiceti občany, jenž byli zároveň majiteli domů. A navíc se na čas stali vědeckými spolupracovníky.

Těmto dobrovolníkům se dostalo proškolení, kterak po dobu několikaletého výzkumu obhospodařovat zapůjčené pasti. Zaměření na majitele domů nebylo náhodné, protože si noví „vědátoři“ mohli naklást pasti do zadních traktů a dvorků aniž by museli od někoho získat povolení. Pasti museli být kontrolovány každý týden a úlovky se jednou za několik týdnů posílali odborníkům k určení. „Hrbilky jsou zvláštní mušky. Většinou tmavé, drobného vzrůstu (kolem několika milimetrů) a s vyklenutým hřbetem připomínajícím trochu hrbeček. Odtud jejich jméno,“ vysvětluje Josef Chalupský původ jejich jména na stránkách vědeckého časopisu Vesmír.

Je jasné, že chycená zvířata se lišila nejen podle ročního období, ale i podle polohy pastí. Přesto však čekalo na vědce překvapení. Emily Hartop, asistentka kurátora entomologických sbírek, strávila desítky hodin identifikací odchycených mušek. Za poslední rok se jí pod mikroskop dostalo okolo 35 000 mušek, kde se zabývala zejména jejich genitáliemi. Ty jsou totiž ideální pro rozpoznávání jednotlivých druhů od sebe. A výsledek? Popsání nových druhů, které se 6. dubna objeví v časopise Zootaxa. Jak v nadsázce napsala Emily na svém blogu, je „posedlá muším přirozením“. Není divu, jako vědec zvolila ideální způsob identifikace druhu, což u navzájem velmi podobného hmyzu, kterým mouchy hrbilky jsou, je právě detailní průzkum jejich pohlavních orgánů výbornou perfektní pomůckou.

"Většina lidí si jich ani nevšimne, ale dělají neuvěřitelnou škálu různých věcí, které jsou důležité pro pomoc naši funkci ekosystému," řekl Brian Brown, kurátor entomologie v muzeu a expert na čeleď hrbilkovitých. Blíže se s nimi seznamují třeba forenzní entomologové, protože tyto mouchy kladou vajíčka do mrtvol. Třicet nový druhů much, to už je zaznamenání hodný úspěch. Ale do pastí se chytlo i mnoho jiného hmyzu, od berušek, přes včely až k motýlům.

Vědcům, kteří díky projektu Bioscan získali unikátní možnost prozkoumat hmyzí faunu ve městě, budou výsledky sloužit i v další práci. Jakmile totiž víme, kdo všechno s námi žije, tak dokážeme sledovat změny, jenž se u daných organismů odehrávají a tak sledovat kvalitu prostředí ve kterém žijí. Ve městě! Naprosto nenápadné mušky nás tak vlastně informují o tom, zdali se v našem městě neděje nějaké „ekosystémová“ nepravost.

Topi Pigula