Šimpanzi ovládají nástroje lépe, než jsme si mysleli. V repertoáru najdeme i sekáčky

Dlouhé roky se věřilo, že jednou ze základních vlastností, kterými se lidé odlišují od zvířat, je kultura spjatá se schopností vyrábět a používat nástroje. Brzy se však ukázalo, že projevy nástrojového chování jsou důležitou součástí pro většinu divokých šimpanzů; naučit se tyto dovednosti ale není jednoduchý úkol a naprosté ovládnutí „řemesla“ může trvat i deset let.

Matka jako učitelka

Divocí šimpanzi si – obdobně jako lidé – předávají znalosti a schopnosti z generace na generaci, což lze považovat za součást primitivní kultury. Práce s nástroji se učí pozorováním od ostatních starších a zkušenějších primátů, kteří ve skupině fungují jako mentoři. V dokumentární sérii Sedm světů, jedna planeta na Prima ZOOM můžete vidět, jak matka učitelka ukazuje pětileté mladé samici správné užití kamene k rozlousknutí ořechu. Složitou manipulaci s nástroji ale nezvládne každý a některým nezbývá nic jiného, než si nechávat pomoci.

Planeta opic Zdroj: 20th Century Fox

Planeta opic Zdroj: 20th Century Fox

Mláďata už od útlého věku experimentují s různými předměty a metodou pokus–omyl zkoušejí, který z nich bude nejefektivnější. Samice jsou v používání nástrojů výrazně zručnější než samci a rychleji se učí od zkušených předků. Ačkoli jsou šimpanzi převážně vegetariáni, nepohrdnou termity, mravenci či housenkami, k jejichž lovu i konzumaci využívají kousky větví. Šimpanzi v africkém pohoří Nimba dokonce nástroje používají nejen k zisku jídla z nedostupných schránek, které chrání ořechy, ale i jejich porcování. Bez problémů tak dokážou pomocí improvizovaných sekáčků zpracovat i tropické ovoce o váze 8 kilogramů a velikosti volejbalového míče, jakým je houbovitá treculia.

Zdroj: BBC