Tajemný šílený med může člověka zabít dvěma způsoby. Podívejte se na jeho extrémně nebezpečný sběr
Do Nepálu se jezdí za zdoláváním himálajských osmitisícovek, o vesnici Ghale Gaun ležící asi 200 kilometrů na sever od Káthmándú ale v této souvislosti slyšel jen málokdo. Osada v nadmořské výšce 2 100 metrů leží na poměry Nepálu poměrně nízko, je z ní nicméně skvělý výhled na masiv Annapurny a je obklopena krásnou přírodou.
Zřejmě i proto si nepálská vláda vybrala Ghale Gaun za modelovou turistickou destinaci, do jejíž výstavby a propagace investuje nemalé prostředky. Podle indického listu Times of India ale úředníci v Káthmándú nejspíš nepočítali s tím, že se osada stane jedním z nejproslulejších míst v Nepálu, a to díky místnímu včelímu produktu zvanému šílený med.
Přečtěte si také: FOTOSTORY: Nepálští lovci medu v akci
Halucinogenní pochutina z rododendronu
Jde o med, který místní sběrači získávají z pláství divoce žijících včel. Extrémně nebezpečná činnost, při níž se muži zavěšení na lanech na 270 metrů vysokých skalních stěnách snaží tyčemi zachytit a odloupnout půlkruhové plástve o průměru i více než jednoho metru, ale sama o sobě není skutečným důvodem, proč se zdejší med označuje za šílený. Tento poněkud zvláštní přívlastek zdejší med získal díky halucinogenním účinkům, které navozuje už několik lžiček sladké pochutiny.
Podstatou mimořádných účinků šíleného medu (v hindštině pagal mah) na zdraví a psychiku konzumentů je toxická látka grayanotoxin. Jde vlastně o celou skupinu příbuzných toxinů, která se vyskytuje v rododendronech, azalkách a pierisech, tedy v rostlinách z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), přičemž největší koncentrace je ve včelami opylovaných květech. Když včely sbírají nektar z těchto květů a přeměňují ho na med, toxiny se v medu zadržují.
Sběr medu v Nepálu není pro slabé povahy:
Mohlo by vás také zajímat: Obávaná sršeň asijská již útočí v Česku. Za hodinu umí zlikvidovat celé včelstvo, říká expertka
Jedna lžička medu stačí
Konzumace šíleného medu v malém množstvích může mít mírné psychoaktivní účinky a navodit pocity uvolnění a euforie podobající se stavu opilosti. Při větším množství, které se uvádí už od dvou malých lžiček výše (30 ml a více), ale může med vyvolat nežádoucí zdravotní příznaky a při předávkování (10 lžiček medu a více, tedy přes 150 ml) ohrozit i život.
Typickými příznaky je postižení trávicího traktu, pálení v krku a zvracení. Intoxikace se projevuje rozmazaným, někdy dvojitým viděním a rozšířenými zornicemi. U kardiovaskulárního systému dochází k snížení tlaku a silnému bušení srdce. Mozek mohou postihnout halucinace a bezvědomí, dochází k poruchám dýchání a „lapání“ po dechu. Jako první pomoc se doporučuje vyvolat zvracení a podávat živočišné uhlí. Na podporu srdečního oběhu se intravenózně podává atropin a fyziologický roztok.
he is risking his life to get some honey to make some money 😓 pic.twitter.com/eeOp1nzSVW
— Nature is Amazing ☘️ (@AMAZlNGNATURE) October 18, 2023
Na druhou stranu uživatelé šílený med vyhledávají kvůli jeho údajným pozitivním účinkům na nejrůznější zdravotní obtíže a nemoci, mezi něž řadí impotenci, vysoký tlak, cukrovku, bolesti břicha nebo artritidu.
Český botanik a dlouholetý ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově pro Výzkumný ústav včelařský uvedl, že u nás často pěstované rododendrony jedovatý nektar nemají a místní včelaři i jejich zákazníci se proto těší dobrému zdraví. „V alpské oblasti na pomezí Rakouska a Itálie patří rododendronový med druhů Rhododendron ferugineum a Rhododendron hirsutum k nejkvalitnějším a nejdražším medům. Ani tyto medy jedovaté nejsou,“ potvrdil Větvička.
Zdroj: Times of India, Výzkumný ústav včelařský, Toxikology