Sbíráte žampiony? A znáte ten nejstarší?

Gondwanagaricites magnificus

Paleontolog při názvu mezititulku zavětří: Gondwana, to je přece onen prakontinent, jejíž součástí byly zárodky dnešních kontinentů. Mykolog zase rozklíčuje v druhovém názvu slovo „agaricites“, což je latinské pojmenování žampionu, tedy správně pečárky. Stačí tyhle informace poskládat dohromady a máme před sebou „žampion s prakontinentu Gondwana“. Druhové jméno magnificus znamená cosi jako okázalý, vznešený či velkolepý.

Časopis PlosOne zveřejnil objev v rozsáhlém šestistránkovém článku na kterém se podílelo osm autorů. Jeho hlavním hrdinou se stal nově objevený žampion pocházející ze spodní křídy z formace, která se později stala severovýchodní Brazílií. Fosilie se nacházela ve vápencových usazeninách. Holotyp, tedy jedinec, podle něhož byl druh popsán, má naleziště v brazilském Chapada do Araripe a jeho stáří je 113–120 milionů let. Vtipné je, že vědci nejsou schopni určit barvu pěticentimetrové houby fosilizované plodnice. Doposud známé „prahouby“ nejsou známé v klasicky fosilizované podobě, ale zachovaly se zalité v jantaru.

Dnes se pečárka podle odborného serveru biolib.cz rozrůznila do 83 dosud známých druhů a v kuchařkách se najdou desítky receptů. Fandové pečárek jsou ochotni přísahat na jejich zdravotní účinky. Takže až narazíte v lese, louce či na poli na žampion, vězte, že tomu nejstaršímu by táhla na slušných 120 milionů let.

Text: Topi Pigula