Ráj pro pandy bude větší než Morava. Člověk tu nebude mít místo

V Číně je velké všechno. I rezervace pro pandy

Tato gigantická rezervace by se měla rozkládat na ploše 27 000 čtverečních kilometrů – pro srovnání celá Morava má jen 22 000 kilometrů čtverečných. Potáhne se z provincie S'-čchuan na jihozápadě země, až do provincií Kan-su a Šan-si na severozápadě Číny.

Přírodní park má kromě poskytnutí domova pandám rovněž podpořit místní ekonomiku a zlepšit infrastrukturu. Měl by pomoci 170 000 lidí, kteří na území plánované rezervace žijí nyní v chudobě.

Pandy jsou pro Čínu národním symbolem. Podle posledního sčítání v únoru 2015 v Číně žilo ve volné přírodě 1864 pand velkých plus 471 v zajetí. Úspěšný odchov pand v zajetí i stoupající počet kusů ve volné přírodě přiměl Mezinárodní svaz pro ochranu přírody zmírnit hodnocení jejich stupně ohrožení: z kategorie ohrožených druhů se pandy přesunuly do kategorie zranitelných druhů.

Hrozba je ve vzduchu

Přesto ještě pandy nemají ani zdaleka vyhráno. Stále jim hrozí likvidace jejich přirozeného životního prostředí, v zoologických zahradách se je pořád ještě nedaří dostatečně dobře rozmnožovat a podle některých vědců je dokonce zbytečné se o to snažit.

Biologové navíc musí neustále přehodnocovat, jak velké mají být oblasti, kde by pandy měly žít. Ještě donedávna si totiž vědci mysleli, že pandy jsou zvířata s velice pomalým metabolismem a díky tomu, že toho vlastně tak moc nesežerou. V zoologických zahradách jedna velká panda denně zbaští asi 12 kilo bambusu; už to je pro zoologické zahrady docela problém vypěstovat. Jenže nejnovější výzkum ukázala, že v zoo jsou pandy úplně jiné než ve volné přírodě.

Zatímco v zoo se jim všechno jídlo dostane až pod nos a mohou se tak v klidu celý den válet, v přírodě jsou to zvířata mnohem aktivnější. Přitom většinu toho, co o pandách víme, známe právě z jejich sledování ze zoologických zahrad. Takže informace, že v přírodě panda sežere až 38 kilogramů, byla pořádný šok.

Má to značné důsledky – znamená to, že pandy v přírodě potřebují mnohem více místa, než se vědci domnívali a že se jich tedy na plánovaná území vejde mnohem méně, než si ochranáři slibovali. A to je průšvih, protože volné plochy je v Číně čím dál méně a stojí obrovské peníze.

Pandy, bambus a měnící se klima

Poslední hrozbou, se kterou si vědci zatím vůbec neví rady, je pak klimatická změna. Bambus sice pokládáme za rostlinu, která miluje teplo, ve skutečnosti je ale na extrémy značně citlivý. A ještě citlivější jsou pandy.

Čínští vědci upozorňují, že to nemusí trvat dlouho a bambusové pralesy zmizí úplně. Na vině je klimatická změna, která mění tvář Číny. Pokud se budou klimatické změny ubírat stejným směrem jako nyní, je ohrožen celý ekosystém čínských bambusových pralesů – a tedy i životy pand... Tito savci si totiž nedokážou poradit s velkými vedry – teplotní stres začínají mít, již když se teploty vyšplhají nad 25 stupňů Celsia! V přírodě se s tím vyrovnávají tak, že se přesouvají do vyšších nadmořských výšek s mikrohabitaty s chladnějším klimatem. Pokud se ale teploty zvýší globálně, nebudou mít pandy šanci před vedrem uprchnout…