Nikdy nevěřte delfínům, jsou to bestie!
Delfíni vypadají a chovají se jako milí a dobromyslní kytovci. Jejich smích, inteligence a dobrotivé chování nás vedou k tomu, že je milujeme. Ale delfíni jsou ve skutečnosti dost děsiví tvorové.
Odborný server Deepseanews je zaměřený na poznání oceánů a mořského života. Protože se v poslední době objevila spousta až moc kladných informací o delfínech, rozhodli se, že odhalí i stinné stránky delfíní povahy. Vsadíme se, že po přečtení tohoto článku změníte svůj názor na delfíny!
Hromadné znásilňování
Páření mezi zvířaty je jen málokdy romantické. Ale od tak inteligentních zvířat, jako jsou delfíni, byste asi čekali víc než je hromadné znásilňování samic. U delfínů skákavých je to až příliš časté chování. Skupina dvou až tří samců odežene od zbytku skupiny jednu samici a pak ji proti její vůli přinutí k sexu. Z lidského pohledu jde o něco jako únos; samci si totiž samici takto drží pro uspokojování svých potřeb na celé týdny a někdy i měsíce. Pokud se samice pokusí utéct, samci se k ní chovají agresivně, a dokonce ji fyzicky napadají.
Delfín v nevojenském Zdroj: pixabay.com
Delfíni jsou posedlí sexem a vyhledávají lidské partnery
Zdá se, že čím inteligentnější tvor, tím silnější a nezvladatelnější je jeho sexualita. Platí to u šimpanzů bonobo a funguje to i u delfínů. Delfíni, kteří nezvládají zkrotit své vášně, se pokoušejí pářit i s lidmi – a není to úplně příjemná zkušenost. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila například i slavná herečka Demi Moore. Při plavání v jednom ze slavných amerických delfináriích se ji pokusil znásilnit jinak dobře ochočený delfín.
Tajemství delfíního sexu
Pokud vás předchozí odstavec dostatečně vyděsil, ani nečtěte dál. Delfíni mají chápavé penisy – dokážou je používat podobně jako lidé ruce; sice ne zdaleka tak obratně, ale zase mají větší sílu. Tento fakt je dobře známý třeba v delfináriích, kde si delfíni svými pohlavními orgány pomáhají při nošení balonů.
Vrahové cizích mláďat
Delfíni podle všeho rádi a často útočí na mláďata svých příbuzných. Skotští mořští biologové našli mnoho mrtvých sviňuch s hrozivými zraněními. Zpočátku si mysleli, že jde o útoky žraloků, ale to nedává smysl: žraloci by takovou kořist určitě sežrali. Později ale vědci na vlastní oči viděli, jak delfíní gang napadl mladou sviňuchu a brutálně ji zabil. Proč, když ne kvůli masu nebo ochraně teritoria? To nikdo neví…
Vrahové vlastních mláďat
Samci delfínů ale nezabíjí jen cizí mláďata, vraždí i ta vlastní. A možná, že víc než cizí mladé. Opět je to zřejmě díky tomu, že delfíni nezvládají své sexuální tužby. Samice jsou vybavené zvláštním biologickým mechanismem, který se obrací proti jejich mláďatům: jakmile jim mládě zemře, jsou znovu připravené k páření. Je možné, a dokonce pravděpodobné, že samci zabíjejí mláďata proto, aby právě tento mechanismus spustili.
Jedna studie zase popsala, že útoky na cizí mláďata asi probíhají ze stejného důvodu. Samci jen nedokážou odlišit mláďata sviňuch od vlastních mláďat – a tak je zabíjejí také. Tato studie je dostatečně přesvědčivá, byla totiž provedena na stovce mrtvých mláďatech sviňuch… a to jsme nepsali o tom, že si občas sáhnou i na vlastní život.
Delfíni nikdy nespí, jen číhají
Zní to jako vtip o Chucku Norrisovi, ale je to fakt. Delfíni vydrží beze spánku nejméně 5 dní, aniž by to nějak zhoršilo jejich koncentraci nebo jiné schopnosti. A když se pak vyspí, stačí jim na to jen pár desítek minut, zmeškaný spánek už nemusejí dohánět jinak…
Delfíni jsou nemilosrdní lovci
„Nikdy nevěřte zvířeti, které se pořád usmívá. Má totiž něco za lubem,“ napsal o delfínech v nadsázce známý spisovatel Terry Pratchett. A měl pravdu. Dobromyslný výraz delfína ukrývá rafinovaného lovce, který je schopen lov kořisti dokonale koordinovat a naplánovat.
Delfíni jsou krutí
Tento článek je samozřejmě trošku nadsázka. Fakta v něm uvedená jsou zcela pravdivá, ale rozhodně nikoho nevyzýváme k nenávisti k delfínům. Spíš se snažíme ukázat, že to nejsou jen ti chytří roztomilí mořští klauni. Pro nás, kdo známe delfíny jen z roztomilých záběrů kamer, je na nich nejkrásnější, jak jsou hraví. Kdybyste se ocitli v roli jejich hračky, asi byste mluvili jinak. Americká mořská bioložka Mary Stella už v 90. letech 20. století objevila u delfínů značně znepokojivé chování: hrají si s mláďaty žraloků jako my s volejbalovým míčem. Mladý žralok pochopitelně takovou hru velmi často nepřežije... U pobřeží Floridy se tento zlozvyk rozšířil natolik, že zde ochranáři museli bránit žraloky před delfíními útoky…
Text: RD