3. května 2022 09:37

Napínavé líhnutí tučňáka: Podívejte se, jak mládě bojuje o šanci na život

Rozmnožování tučňáků patří mezi nejzajímavější procesy ve zvířecí říši. Může za to způsob, jakým se tučňáci o svá vejce starají a jak se snaží udržovat nejen embryo, ale posléze i narozeného jedince naživu.

Vejce tučňáků váží obvykle kolem 100 gramů, nicméně u tučňáka císařského může dosáhnout i váhy okolo půl kilogramu. Po spáření ho samice snáší během až desetidenního cyklu, který se obvykle dvakrát opakuje. Tučňáci proto většinou mají jedno až dvě vejce, o které se následně musí postarat. Pokud nepočítáme zmíněného tučňáka císařského, samec a samice se u vejce střídají a slouží jako inkubátor, jehož cílem je udržovat teplotu okolo 31 stupňů Celsia. Nejedná se o snadný úkol, neboť okolní teploty mohou v případě tučňáků ve volné přírodě dosahovat až 60 stupňů pod bodem mrazu.

Nebezpečí během inkubace

Oba rodiče se během inkubace navzájem chrání před vetřelci i ostatními tučňáky, kteří by si mohli chtít zabrat jejich místo. Nicméně mnohem zásadnějším důvodem pro střídání je snaha nasytit jedince, který zrovna nesedí na vejcích, aby mohl svého partnera po minimálně týdnu vystřídat. Inkubační doba vajec je totiž přinejmenším jeden měsíc, u císařských tučňáků ale dosahuje až dvojnásobku, tedy zhruba 60 dnů.

U tučňáků císařských je inkubace obzvlášť riziková, neboť samec sedí na vejcích celou dobu a samice se vydává na zhruba dvouměsíční lov. Samec mezitím hladoví a sahá do tukových zásob. Není neobvyklé, že ztratí až 45 procent tělesné hmotnosti, což ho postupem času nutí s vlastním pocitem hladu mentálně bojovat a může se stát, že hnízdo opustí předčasně a inkubaci přeruší. Taková situace bohužel vede ke ztrátě plodu, neboť již proces nelze obnovit.

Plod může zemřít i při líhnutí

Líhnutí mláděte spočívá v jeho schopnosti vyklovat se ze své těsné skořápky. Jak ale můžete vidět v dokumentu Mega akvárium vysílaném každý pátek večer na Prima ZOOM, taková činnost nemusí být pro malého tučňáka jednoduchá. Stačí, aby byl ve špatné poloze, měl kýlu, anebo byl zkrátka jen slabší tělesné konstituce a nemusí se z vejce bez pomoci dostat. V takovém případě dochází rovněž k úhynu.

V případě chovu tučňáků může mláděti pomoci člověk, ve volné přírodě si však plod musí pomoci sám. Vylíhlé mládě je slepé, holé a neschopné regulace teploty. Rodiče tak nadále slouží jako hřejivá deka, která udržuje malého tučňáka v teple a pohodlí, dokud nedojde k jeho opeření. Rodič, který svého potomka zahřívá, zároveň slouží jako krmič. Činí tak kašovitou potravou z volete, jež je udržována čerstvá.

Jelikož malý tučňák začne s nezastavitelným růstem vyžadovat více potravy, dávají ho rodiče do „školek“ s ostatními mláďaty, zatímco se rodiče odebírají za ziskem stravy. Poprvé mohou mláďata vstoupit do vody až okolo 3–6 měsíců a pohlavní dospělosti dosahují nejdříve ve dvou a nejpozději v 5 letech. Do té doby se učí samostatně získávat stravu a na hnízdišti se neobjevují. Zamíří sem až poté, co jsou fyzicky schopná reprodukce, byť ještě nějaký čas trvá, že se jim podaří zplodit další generaci, a plnohodnotně tak vstoupit do dospělosti.

Zdroj: Australian Antarctic Program

Petr Semecký

Petr Semecký

redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom