Jako gilotina. Nejpoužívanější pesticid má katastrofální dopad na včely

Na vině jsou neonikotinoidy

Nejčastěji používané pesticidy používají jako účinnou látku neonikotinoidy. Tyto látky sice účinně ničí spoustu škůdců rostlin, ale také mají spoustu negativních účinků na mnoho druhů zvířat. U včel si doposud vědci všímali nejvíc toho, jak ničí jejich schopnost létat, navigovat a orientovat se v prostoru a také negativních dopadů na včelí zdraví. Nová studie ale upřela pozornost na to, jak pesticidy ovlivňují život uvnitř úlu.

Výzkum proběhl na čmelácích, zejména kvůli jejich velikosti (viz dále), ale podle autorů zprávy se dají jeho výsledky aplikovat i na jiné druhy podobného hmyzu. Vědci na čmeláky umístili miniaturní QR kódy a pak jejich pohyb uvnitř kolonie monitorovali pomocí maličkých robotických kamer. Měli k dispozici 12 kolonií, všechny v laboratorním prostředí. Některým dali imidachlorid, což je vůbec nejrozšířenější pesticid na světě, jiné kolonie byly bez něj – fungovaly jako srovnávací vzorek. Vědci je kontrolovali vždy na několik minut dvanáctkrát denně. Odbornou veřejnost s výsledky seznámili v odborném časopise Science.

Včely pod vlivem pesticidů jsou unavené

Ukázalo se, že dopad pesticidů na vnitřní chod kolonie byl značný. Ti čmeláci, kteří byli chemikálii vystaveni, strávili mnohem méně času interakcí s ostatními členy kolonie a výrazně déle odpočívali. K těmto výpadkům aktivity docházelo mnohem častěji v noci, než během dne – vědci zatím netuší, proč přesně to tak je.

„Včely a čmeláci mají velmi silné cirkadiánní rytmy,“ uvedl hlavní autor práce James Crall. „Ukázalo se, že během dne nevidíme žádný statisticky významný dopad, ale v noci byl opravdu silný. Netušíme zatím, jestli třeba pesticidy narušují něco spojeného právě s cirkadiánními rytmy nebo je tam nějaký jiný vliv... ale ukazuje se, že pokud chceme tento problém opravdu pochopit, měli bychom se zaměřit na to, co se děje v koloniích v noci,“ dodal. Výpadek aktivity je takový problém především proto, že právě aktivita pomáhá včelám a čmelákům udržovat v hnízdě teplotu – vytvářejí ji pohybem těl a křídel. A právě optimální teplota je klíčová pro to, aby se vyvíjely zdravé larvy – tedy další generace tohoto užitečného hmyzu, bez něhož se lidstvo neobejde.

Vnitřní hodiny

Cirkadiánní rytmy jsou jakési vnitřní hodiny, které mají všechny organismy – ovládají nastavení dne a noci, jsou zodpovědné také za spoustu automatizovaných činností v těle; věda jejich význam začíná chápat teprve v posledních desetiletích. Česká republika má to štěstí, že máme jednoho z nejlepších světových expertů na toto téma – profesorku Ilnerovou.

Líní dělníci

Během studie se ukázal další problém: normálně dělníci vytvářejí jakési voskové zátky, které slouží jako izolace kolonie. Jenže dělníci vystavení pesticidům to nedělali, respektive to dělali příliš málo. Navíc se drželi dál od centra kolonie, než je běžné – jako by se snažili nepřenést svůj stav na ostatní. A to je opravdu pořádný průšvih: protože kvůli tomu strávili méně času péčí o další generaci, může to mít zásadní negativní dopad na schopnost včel a čmeláků dostatečně se množit.

Existují tisíce druhů včel a čmeláků; včely medonosné jsou zranitelné zřejmě méně než ty včely, které žijí v menších kolonií, nebo dokonce samotářsky. Ale právě tyto druhy včel jsou dnes pod největším tlakem, jak klimatických změn, tak i ničením jejich přirozeného životního prostředí.

Změní se něco?

Problém je to tak velký, že už dokonce začali reagovat i politici. Aktivní je v tom zejména Evropská unie a některé její členské státy. Evropská unie zakazuje v současné době tři nejhorší druhy pesticidů a Francie se rozhodla pro vůbec nejtvrdší zákony, které používání pesticidů regulují výjimečně přísně… Text: MK