Tisíce pavouků a brouků. Vědci prověřili stopy DNA v čajových sáčcích, jeden druh dopadl nejhůř
Do konvice nebo šálku vložte svůj oblíbený čaj, přidejte extrakt z hmyzu a pavouků, zalijte horkou vodou. Dali byste si dobrovolně takovou pochoutku?
Nepříliš vábně působící receptura je přitom každodenním rituálem milionů lidí. Vědci totiž zjistili, že běžně prodávaný čaj obsahuje stopy DNA tisíců různých druhů pavouků, brouků a dalšího hmyzu. V každém čajovém sáčku vědci v průměru objevili stopy nejméně 200 živočišných druhů, přičemž nejhůře dopadl zelený čaj.
Caterpillar feeding on tea leaves... pic.twitter.com/m0oa2CBwXf
— Chitto Broto Goswami (@chitto_broto) February 25, 2023
Mohlo by vás zajímat: Tohohle pavouka spláchnutím nezabijete. Podívejte se, jak vodu využívá k útoku
„Pravděpodobně něco kolem 99,999 procenta DNA, kterou extrahujeme, je rostlinná DNA a jen nepatrný zlomek je DNA hmyzu,“ vysvětlil jeden z autorů studie Henrik Krehenwinkel časopisu Smithsonian Magazine. Podle něj je to samozřejmě dobrá zpráva pro konzumenty čaje, protože ti chtějí pít čaj a ne hmyz.
Včely, housenky i pavoučí sítě
Cílem studie provedené odborníky z univerzity v německém Trevíru a Institutu evoluční biologie Maxe Plancka pochopitelně nebylo odradit miliony lidí od pití čaje, ale především vysledovat a popsat nesčetné množství interakcí, k nimž dochází mezi rostlinami a hmyzem v přírodě. Kdyby se totiž lístky z čajového sáčku s námi dokázaly podělit o své prožitky, objevil by se zcela nový svět tvořený tisíci drobných kontaktů mezi listy čajovníku a hmyzem – včely na ně přistály při opylování květin, housenky je žvýkaly a spřádaly si v jejich blízkosti zámotky, pavouci k nim připoutali své sítě…
Přečtěte si také: Jeden čajový sáček uvolní do nápoje 14 miliard plastových částeček. Škodí lidskému zdraví?
Vědci se kvůli výzkumu rozeběhli do běžných německých samoobsluh a skupovali balené čaje všech druhů a značek, na které přišli. Čaj si vybrali i proto, že se jeho lístky pouze suší a výsledný produkt je tak – například od kávy – v podstatě přírodní.
Zajímavé je, že ne všechna detekovaná hmyzí a pavoučí DNA patřila známým druhům, což ještě víc zvýšilo význam studie. Ta může mimo jiné poskytnout odpověď i na to, které hmyzí druhy a jakým způsobem se s čajem šíří do celého světa a mohou případně ohrožovat místní ekosystémy.
Zdroj: Smithsonian Magazine, Biology Letters