Solocestování, to je svoboda a intenzivnější zážitky

Solocestování nahání mnoha lidem hrůzu. Když na přednáškách vyprávím o výletech, na které jsem vyrazila sama, lidé se mě ptají, co mě k tomu vedlo, a proč proboha nemám kamarády se kterými bych mohla jet. Není to tím, že jsem asociální, ani tím že jsem divná. Solocestování mi přináší svobodu a intenzivní zážitky.

Vždycky jste toužili po tom, vyrazit na Fidži, ale neznáte nikoho, kdo by snil o téže destinaci? Vaše parta jede na skvělý výlet, ale bohužel v době, kdy musíte být v práci? Měli jste s kamarádkou/kamarádem/partnerem domluvené tři týdny v Jižní Americe, ale ona onemocněla/otěhotněla/rozhodla se, že nakonec nepojede?

A co teď, běhá vám hlavou sem a tam, jako křeček v kleci. Podle situace, v jaké jste se ocitli vás patrně nejprve napadne dovolenou zrušit nebo jet místo toho na chatu. Co byste však řekli tomu, vyrazit do původní destinace na vlastní pěst?

Přečtěte si také: 13 důvodů proč cestovat sami

Než tuto myšlenku však zcela zavrhnete, zkuste se zamyslet nad tím, proč se vám nechce.

Solocestování, to je prostě pohoda. Zdroj: Martina Labohá

Jak jsem začala se solocestováním

Když jsem se poprvé sama vydávala na cestu, mísily se ve mně pocity nadšení, jistého vzrušení, ale zároveň obav a nejistoty. Co tam proboha budu sama dělat?

Mé solocestování začalo tak, že jsem kolem sebe neměla nikoho, kdo by sdílel nadšení pro stejné destinace a aktivity jako já, popřípadě kdo by na ně měl čas. A protože jsem odmítala sedět doma na zadku jen proto, že sedí i všichni ostatní, rozhodla jsem se vyrazit sama.

Mezi mé první sólo výlety patří Interrail (takřka neomezená jízdenka na vlak po Evropě) s rozpočtem necelých 100 eur na měsíc a přechod části Francouzských Alp po dálkové trase GR 54. Na druhé jmenované dobrodružství jsem nevyrazila úplně sama – vzala jsem tenkrát Drahuš s tím, že nikdo nevěděl, která z mých kamarádek to je. To, že Drahuš je plyšová žába vyšlo najevo, až když jsem byla uprostřed hor. Ještě že až tak pozdě. Ale to je na jiný článek.

To, že Drahuš není kamarádka ze školy vyšlo najevo až později. Francie, GR 54 Zdroj: Martina Labohá

Jaké vidím v solocestování výhody

Když cestujete sólo, můžete si dělat co chcete, kdy chcete, a nemusíte o tom s nikým diskutovat. Nejste nuceni dělat kompromisy a užíváte si cestu podle sebe.

Sólocestování nedává jen naprostou svobodu, dává i intenzivnější zážitky. Lidé se k vám většinou chovají přívětivěji, místní obyvatelé vás oslovují mnohem častěji, a i cestování samotné je snazší. Jeden člověk se vždycky někam nacpe. Obzvlášť v Asii, kde se do autobusu se 40 sedadly vejde přinejmenším třikrát tolik lidí a k tomu pár prasat, desítky slepic, tuna rýže a několik motorek.

Místní se o vás mnohem více zajímají. Zdroj: Martina Labohá

Abyste si mohli udělat lepší představu o tom, co můžete zažít díky tomu, že budete cestovat sami, uvádím několik příkladů z mého života:

Jeptišky v největším budhistickém institutu na světě si mě vzaly na noc k sobě domů.
V horách Vietnamu mě u sebe ubytoval sám starosta. Večeře proběhla u šamana.
Poté, co se mi rozbila motorka v Laosu, ujmula se mě kolejdoucí rodina. Na noc mě uložili na zem, na čestné místo vedle dědy.

Čestné místo vedle dědy. Laos Zdroj: Martina Labohá

Byla jsem pozvána do místní rodiny na Srí Lance, pomáhala jim připravovat několikadenní festival a vařit jídlo pro tisíce lidí.
Už jste někdy jeli stopem do demilitarizované zóny?

S rodinkou u DMZ - demilitarizované zóně mezi Jižní a Severní Koreou Zdroj: Martina Labohá

Poté co dodávka Julča začala na Novém Zélandu zlobit, naučila jsem se ji startovat šroubovákem – to se ještě určitě bude hodit.

Naučit se startovat auto šroubovákem se mi určitě ještě bude hodit. Zdroj: Martina Labohá

Má cestování sólo i nějaké nevýhody?

Jak už to tak bývá, všechno má svá pro a proti. Samozřejmě najdeme i stinné stránky. Na cestách s vámi není nikdo, kdo by se za vás postavil nebo vyřešil vyvstalý problém. Občas je to hodně těžké, ale na druhou stranu skvělá škola.

Někdy se samotné ženy můžou dostat do velkých problémů a stát se snadným cílem. Ale jde také o to, jak respektujete kulturu dané země, jak se chováte a jak moc riskujete. Chodit v noci prozkoumávat zapadlé uličky Indie nebude tím nejlepším nápadem…

Nepopírám, že na mě občas nedolehne smutek a podivuhodné myšlenky o tom, proč raději nejsem někde s přáteli. Samota se však dá snadno zahnat – cestovatelů je všude habaděj a pokud se něčeho nemusíte bát tak toho, že budete sami. I kdybyste být sami chtěli, jen tak se vám to nepoštěstí.

Nesmím zapomenout na selfíčka. Někdy totiž dají pořádně zabrat...

Pravda, udělat si selfie dá někdy zabrat. Zdroj: Martina Labohá

Proč zkusit solocestování

Pokud se naučíte cestovat sami, nebudete muset čekat na to, až si vaši přátelé udělají volno či až potkáte tu pravou/toho pravého. Prostě vyrazíte kdykoli budete chtít na jakékoli místo se vám zlíbí. A to je svoboda k nezaplacení.

Přečtěte si také: 6 + 1 praktických věcí, které si vždy vzít na cesty

Pokud si přesto nejste jisti tím, že chcete vyrazit sami, zkuste cestovatelské seznamky, kde můžete potkat lidi, kteří sní o stejných destinacích a aktivitách jako vy. Pak už je jen na vás, zdali se domluvíte na společném letu, společných pár dnech nebo na celé dovolené. Je to takový mezistupeň mezi cestováním s přáteli a solocestováním.