Globální oteplování zmenšilo některé savce. Bude se historie opakovat?

Globální oteplování patří v dnešní době mezi témata číslo jedna. Je třeba mít ale stále na paměti, že k oteplování docházelo pravidelně na naší planetě v blízké, ale i daleké minulosti. Dokonce i ve starověku, mezi 56 a 53 miliony let, naše země zažila sérii globálního oteplování, která radikálně změnila životní podmínky (nejen) mnoha zvířat. Během první události známé jako Paleocene-Eocene Thermal Maximum (PETM) došlo k rychlé změně klimatu trvající asi dva miliony let, což odstartovalo masivní únik oxidu uhličitého do ovzduší, který způsobil významné globální oteplování až o 8 stupňů Celsia. Po skončení první vlny přišlo na řadu druhé oteplení v podobě Eocene Thermal Maximum 2 (ETM2), které zemské klima oteplilo až o 3 stupně Celsia. Výzkum nyní naznačil, že se takto významné oteplení nemalou měrou odrazilo na tělesném vývoji některých živočišných druhů.

Čím teplejší klima, tím menší savec

Výzkumníci v čele s Abigail D'Ambrosia Carrol z University of New Hampshire zkoumali zkamenělé zuby několika druhů savců nalezených v půdě Bighornské pánve ve Wyomingu, která leží zhruba 161 kilometr východně od amerického národního parku Yellowstone. „Po dobu několika let jsme každé léto shromažďovali fosilie, jejichž studiem se ukázalo, že stejně jako lidé měli i starověcí savci vnější vrstvu zubů potaženou zubní sklovinou. Právě zubní sklovina je – oproti klasickým kostem - velmi odolná vůči povětrnostním vlivům a erozi v průběhu tisíciletí, tudíž v Bighornu najdeme spoustu fosilních zubů,“ prozradila optimisticky naladěná výzkumnice.

Jak se ostatně ukázalo, zuby jsou pro archeology nesmírně ceněným zdrojem informací, který může odhalit nejedno prastaré tajemství. Zkoumat lze zejména zubní strukturu a rozměr, který je výborným ukazatelem velikosti těla svého původního zvířecího nositele.

Zkoumáním zubů vědci nyní přišli na to, že byli savci v době před 56 miliony let (v teplejším klimatu) menší než savci žijící během doby ETM2 (v mírně chladnějším klimatu). Není ovšem stále jasné, zdali k poklesu tělesné výšky došlo z důvodu nárůstu teploty, zvýšené koncentrace uhlíku nebo případně obojího. Jedna z variant nicméně změny růstu skutečně zapříčiňuje, neboť se prokázalo, že zatímco v době PETM byl pokles vzrůstu až 30procentní, v průběhu ETM2 se jednalo o 14procentní úbytek. Jinými slovy - čím teplejší klima panovalo, tím byla některá zvířata menší. Paleontologové konkrétně objevili a porovnávali fosilní zuby předchůdce moderních koní Arenahippus pernix, savce příbuzného krávě a ovci Diacodexis metsiacus, dále Hyopsodus simplex, což byla starověká lasička příbuzná koním a nosorožcům včetně zubů vymřelého starověkého primáta Cantius abditus podobného lemurům.

Zkoumáním zubních nálezů odborníci určili nejen velikost zvířat, ale také složení vody a vegetace, kterou během svého života konzumovala. Nebylo tak těžké přijít na to, že v závislosti na okolním klimatickém prostředí se mění dosažitelnost potravy.„Dostupnost živin, rostoucí teplota a sucho mohou mít přímý vliv na velikost těla zvířat. Je známo, že sucho vede k rození menších potomků," řekla odbornice. Výzkum naznačil, že se některá zvířata zmenšila z původní velikosti psa na velikost kočky. Menší vzrůst se konec konců podepsal na úbytku hmotnosti zvířete, který se v některých případech odhaduje na více než 14 procent.

A co lidé? Budeme menší?

Klimatičtí badatelé v současné době odhadují, že se planeta země do roku 2100 oteplí o 2 až 4 stupně Celsia. Spoluautor studie profesor Philip Gingerich z University of Michigan tvrdí, že by se v případě citelného oteplení mohli lidé začít zmenšovat stejně jako před miliony let mnohé zvířecí druhy. Současně ale upozornil, že na klimatické změny mají tendenci reagovat spíše býložravci než masožraví savci. Naopak hlavní autorka Abigail Carrol tvrdí, že je nepravděpodobné, aby mělo globální oteplování účinky na změny stavby těla člověka. „My jako lidé dobře kontrolujeme životní prostředí kolem nás,“ řekla pro zpravodajský deník MailOnline.

Doba, kdy se lidský druh přizpůsoboval klimatickým podmínkám, je zkrátka pryč: když je nám horko, použijeme klimatizaci nebo se jednoduše přestěhujeme na chladnější místo. „Myslím si, že se u lidí nedá očekávat zmenšení v reakci na změny klimatu, jak by se dalo očekávat u zvířat, která mají menší kontrolu nad jejich prostředím,“ dodala Carrol.

Text: Petr Smejkal