Která zvířata jsou chytřejší než my?

Zvířata byla velmi dlouho podceňována. Člověk jakožto pán tvorstva si myslel, že se s ním veškerá fauna nemůže vůbec poměřovat, což podporovala třeba i dlouho uznávaná teorie britského psychologa C. Lloyda Morgana z 19. století, podle něhož není možné pohlížet na jakékoli zvířecí chování z pohledu vyšších kognitivních procesů, na jaké jsme zvyklí u lidí. Zvířata podle něj byla primitivními formami živočichů, které reagují pouze na základě nutné interakce s prostředím.

Zvířata, nebo lidé?

Psychologická obec byla postupně nucena tento přístup přehodnotit, jelikož spousta vědců první poloviny minulého století používala právě experimenty na zvířatech k prokázání a vysvětlení různých vzorců chování u lidí. K čemu by takové zkoumání bylo, kdyby jeho výsledky nebylo možno vztáhnout i na člověka, že? O Pavlovových psech, Skinnerových krysách či třeba Köhlerových šimpanzích bylo popsáno mnoho a na těchto základech stojí spousta dodnes uznávaných psychologických fenoménů a teorií. Musela však přijít až vědecká postmoderna, aby se zvířata dočkala dostatečného uznání. To když se v 60. letech objevily názory, že lidská mysl vlastně nejspíš není nic víc než shluk komplexních procesů, které kontrolují naše chování. A kouzlo obklopující tajemnou, neprostupnou a fascinující mysl člověka bylo rázem pryč. Pro nás je však teď důležité, že díky tomuto pojetí se u zvířat začalo hovořit o skutečné inteligenci, pro niž platí leckterá podobná pravidla jako pro nás.

Prasata vedou

Nejinteligentnější z běžných domácích zvířat jsou zřejmě prasata. Kočky a psi, máte smůlu! V jednom experimentu z 90. let měla prasata pohybovat kurzorem na monitoru pomocí rypáku podle toho, jestli promítaný objekt už viděla, nebo ještě ne. Prasata princip pochopila stejně rychle jako třeba šimpanzi a bez problémů různé objekty rozlišovala.

A mimochodem, jedním z předsudků kolem prasat je i ten o jejich špíně. Zřejmě proto nepředpokládáme, že by se mohlo jednat o kdovíjak chytré zvíře – kdo se s takovou chutí válí v bahně, zřejmě nebude žádný génius, že? Jenže prasata to dělají z toho důvodu, že nemají potní žlázy, a tak jim bahno pomáhá se ochlazovat. Nekompromisně logické a funkční – taková už prostě prasata jsou.

Kompletní článek si můžete přečíst v časopise Prima ZOOM:

Čtyřdílnou sérii Neobyčejná zvířata, ve které se dozvíte více o netušených schopnostech zvířat, uvidíte každou sobotu v lednu od 20 hodin na Prima ZOOM.