Chce ISIS zničit všechny starověké neislámské památky?

Libyjská metropole Tripolis sice leží skoro 3000 kilometrů od iráckého starověkého města Nimrúd, to ale neznamená, že libyjským archeologickým skvostům nehrozí podobný osud. Radikálové z Islámského státu (IS) v iráckých archeologických lokalitách předvedli svou brutalitu a kladivy a buldozery je srovnávají se zemí. IS je také v Libyi a tamní archeologové se začali obracet na kolegy v Evropě s prosbami o pomoc při ochraně památek, píše britský The Guardian. Pět z libyjských lokalit je na seznamu světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

"Je to všechno nepředvídatelné, naše památky jsou ohroženy a je velmi obtížné je ochránit," sdělil šéf archeologického výzkumu z univerzity v Tripolisu Mustafá Turdžman.

V Libyi se nacházejí poklady historie křesťanství i islámu, památky z období vlády Řecka i Říma a také doklady o životě dynastií sídlících v poušti. K nejpůsobivějším patří město Leptis Magna považované za jedno z nejkrásnějších v římské říši. Na ostrově dále na východ od Tripolisu je jedna z nejstarších kolonií starého Řecka Cyrene, jež si zachovala význam až do zemětřesení v roce 365. Ghadames, nacházející se jihozápadně od Tripolisu, je jedno z nejstarších severoafrických osídlení, jež UNESCO označuje za perlu pouště. Ještě dále na jih v pohoří Tásili Naadžir se pak nacházejí jeskynní malby z období 12 000 let před naším letopočtem až do počátků naší éry. Turdžman je považuje za muzeum poskytující pohled do historie lidstva. A nakonec na severozápadě Libye leží obchodní centrum Sabratha založené Féničany asi 500 let před naším letopočtem jako důležitý obchodní přístav.

IS působící v Libyi zatím na žádný z těchto skvostů nezaútočil, avšak má své lidi v několika pobřežních městech, v Syrtě i Darná, kde má památky z neislámského období na dosah. Mnohá muzea už zabarikádovala své vstupy a do bezpečných trezorů ukryla menší artefakty. Libyjští akademici se zatím chovají podobně prozíravě jako jejich kolegové v Mali, když se snažili před extremisty v roce 2012 chránit památky v Timbuktu.

"Panují obavy, že by IS mohl v Libyi zopakovat to, co provádí v Iráku. V tomto chasou se může stát cokoli," řekl britském listu Háfid Valda, který se má stát brzy zástupcem libyjského představitele při UNESCO.

Ahmad Mustafá z fakulty archeologie na univerzitě v Benghází doporučuje o libyjských památkách raději mlčet a neposkytovat IS "adresy".

Jakmile internet obletěly snímky ničení z Iráku, rozběhla se čilá výměna mailů mezi libyjskými odborníky a jejich kolegy v mezinárodních kulturních institucích, říká profesor z univerzity v Leicesteru David Mattingly. Poselství je jasné: Pomozte! To, co by se mohlo stát v Libyi, je hrozné, popisuje obsah korespondence.

Za revoluce v roce 2011 se mnozí Libyjci dobrovolně ujali ostrahy nejvzácnějších lokalit. Naděje, že se po skončení bojů otevře cesta novým vykopávkám, se však nenaplnily.

I když hrozba, že se IS bude v Libyi chovat podobně jako v Iráku nebo Sýrii, existuje, Valda považuje za větší problém špatné územní plánování a nekontrolovanou výstavbu. "Lidé chtějí stavět v archeologických lokalitách a v mnoha případech při tom ničí památky. Není tu zákon ani pořádek, takže berou zákon do svých rukou," říká.

ČTK