Změní se Česko v poušť? Jak vidí budoucnost Václav Cílek?

Základní informace z biologie, že naše tělo je tvořeno ze 70 % z vody, nám povětšinou v paměti utkvěla. Stejně tak máme asi všichni zkušenost s uschlou květinkou, kterou jsme na parapetu tak nějak zapomněli zalévat. Ale množící se informace o blížícím nedostatku vody a s ním spojeném obdobím sucha házíme s klidem za hlavu, protože z našeho kohoutku přece teče.

A tak se OSN rozhodla přitvrdit a vydala zprávu o tom, že do deseti let podle ní budou čelit nedostatku vody 3 mld. lidí ve 48 zemích světa. V roce 2030 se zásoby vody sníží o 40 % a dostanou se na kriticky nízkou úroveň.

Tématem sucha se zabýval i pořad Kupředu do minulosti. Martina Kociánová si k mikrofonu pozvala geologa Václava Cílka a agrárního analytika Petra Havla.

Martina: My jsme zvyklí na prognózy v řádech stovek let, tohle je velmi blízko. Navíc vědecké zprávy OSN většinou nemívají apokalyptické rozměry. Není to tentokrát přece jenom trochu přehnané?

Petr Havel: Je důležité, že taková zpráva zazněla, protože většina lidí ve vyspělém světě si tato rizika neuvědomuje. Jakýkoli občan ČR má z veřejných zdrojů vody dost, v řekách a přehradách je voda také, tak jaký je vlastně problém? Zdá se, že není. Jenže ta situace se mění a to dramatickým způsobem.

Václav Cílek: Jeden ze scénářů takto může vypadat, ale u počasí nikdo neví.

Martina: Podle prognóz nám měla už dávno dojít ropa. Zatím nám stále teče, i když je dražší. Není tato katastrofická vize také takto přitažená za vlasy?

Petr Havel: Je to rozdíl, protože u ropy můžeme objevovat nová naleziště, zatímco voda neustále koluje, nějakým způsobem se pohybuje po planetě. A my nedbáme na to, aby zůstávala tam, kde je potřebná. Což je vyloženě případ ČR. To protože jsme střecha Evropy, hodně prší, ale krajina vodu nezadrží a ona odteče. A my moc neděláme pro to, aby jí tu zůstalo víc. V tomto ohledu je zpráva OSN určitě reálnější, věrohodnější a obsahující scénář, který se v nějaké podobě určitě naplní.

Václav Cílek: Člověk naštěstí není mocnější než příroda, takže je to do značné míry teorie. Když se ale podíváme k nám, tak jsme to už i u nás pocítili a poprvé se začalo mluvit o riziku sucha. To tady vůbec nebylo. Český hydrometeorologický ústav má sice údaje o tom, že nám za posledních 20 let víc prší, ale na naší krajině se to neprojevuje. Je sušší a sušší. Loni byly hladiny podzemních vod na historicky nejnižších úrovních.

Martina: Když jsme spolu mluvili před rokem, tak průtok spodní vody byl v některých lokalitách na 18 % normálu.

Václav Cílek: Tady je problém, že sytý hladovému nevěří. To znamená, že jsem-li z Českomoravské vysočiny, z Ostravy nebo z pohraničních hor, tak tam jsou srážky 800 milimetrů ročně a když je srážek o 200 míň, tak si toho ani nevšimnou. Když ale bydlíte třeba ve středních Čechách nebo na jižní Moravě a místo 600 mm máte 400 mm, tak už to cítíte...

Více se o problematice sucha dočtete TADY.