České ponorkové eso potopilo i obrněný křižník. Proč Singuleho zastřelili Malinovského rudoarmějci?

Nejspíš zachránil ženu před znásilněním, sám za to ale zaplatil životem – vojáci ho na místě zastřelili. Zbytečná smrt na konci války – ten den padl Berlín a zhroucení nacistické třetí říše bylo otázkou dnů ne-li hodin – tak ukončila dramatický život korvetního kapitána, který stál u zrodu rakousko-uherského ponorkového loďstva.

Rudolf Singule (1883 - 1945), domovským právem v Brně. Velel obstarožní rakouskouherské ponorce U4, s níž roku 1915 potopil italský křižník Giuseppe Garibaldi. V letech 1943 - 1944 velel ponorkové škole v Kielu. Za statečnost povýšen do šlechtického stavu. pic.twitter.com/rAuKB3vLt6

— Daily Ships (@daily_ships) January 19, 2022

Brňan s duší námořníka

Rudolf Singule se narodil v dnes chorvatské Pule 8. dubna 1883 jako pohrobek pět měsíců po smrti svého otce. Tím byl rakouský námořní komisař, což zřejmě předurčilo Singuleho životní dráhu. Rodina měla sídelní právo v Brně, zůstala ale v Pule na Istrijském poloostrově, kde byla významná základna rakousko-uherského válečného loďstva.

Singule absolvoval námořní akademii v Rijece (tehdy Fiume) a na křižníku Aspern podnikl propagační plavbu do Číny. Jeho srdcovou záležitostí se ale staly podmořské čluny, konkrétně jedna z prvních rakousko-uherských ponorek U-4. Jednalo se o školní ponorku, kterou v roce 1909 coby technickou novinku navštívil i následník trůnu Ferdinand d´Este. V témže roce se stal Singule členem její posádky a zůstal jí věrný téměř až do konce první světové války.

Ponorka U-4

Ponorky ovšem před první světovou válkou zdaleka nedosahovaly kvalit a výkonů svých nástupců a U-4 nebyla výjimkou. S délkou něco přes 42 metrů se pohybovala na hladině maximální rychlostí 22 km/h a nepřítele ohrožovala dvěma torpédomety a později také palubním kanónem. Pod vodou vydržela jen několik hodin, přičemž se mohla potopit jen pár metrů pod hladinu. Největším problémem přitom bylo špatné odvětrání, takže posádka se pod vodou dusila výpary ze spáleného kerosinu, který sloužil jako palivo.

Singule se stal poprvé kapitánem U-2 už v letech 1912–13, zásadní ale pro něj bylo velení, které nad lodí získal v dubnu 1915. Ponorka se pod ním účastnila množství bojových operací v Jaderském moři, kdy potopila sedm válečných a osm nákladních lodí, tři lodě zajala a několik dalších poškodila. Singuleho největší trofejí bylo zničení italského obrněného křižníku Giuseppe Garibaldi, který se spolu s dalšími válečnými loděmi účastnil 18. července 1915 útoku na Dubrovník.

Armoured cruiser Giuseppe Garibaldi pic.twitter.com/OnqfNEPFgq

— Old Warships (@yulenbilbao) September 7, 2018

Kavalír Jadranu

Rudolf Singule lodě úspěšně potápěl, k jejich posádkám se ale choval gentlemansky. Jak ve své knize Žraloci císaře pána poznamenal historik Jindřich Marek, ještě než lodě poslal ke dnu, věnoval až nebezpečně dlouhou dobu na to, aby se jejich ultimátem zburcované posádky mohly v pořádku nalodit do záchranných člunů. V jednom případě dokonce dovlekl poškozený člun s trosečníky svou ponorkou až k pobřeží.

Zřejmě i proto mu Štěstěna zachovala přízeň v okamžiku největšího nebezpečí, kdy se U-4 v srpnu 1916 musela nouzově ponořit v Otrantské úžině až do 56 metrů. To bylo hluboko pod doporučovanou a nacvičovanou hloubkou, přičemž posádka se ještě k tomu přiotrávila výfukovými plyny.

Za své hrdinství, potopenou tonáž i chování k nepříteli byl Rudolf Singule povýšen do šlechtického stavu a obdržel nejvyšší rakousko-uherská vyznamenání včetně rytířského kříže Řádu Marie Terezie, Zlaté medaile za statečnost, Leopoldova řádu, Rakouského řádu Železné koruny III. třídy s válečnou dekorací a meči, zlaté a stříbrné medaile Signum Laudis nebo Karlova vojenského kříže 1916.

Brněnský úředník a Hitlerův instruktor

Je jasné, že po rozpadu Rakouska-Uherska nemělo nově ustavené Československo pro Singuleho ponorkové mistrovství odpovídající využití. Singule se v roce 1918 přestěhoval do Brna, kde vedl poněkud fádní život úředníka penzijní pojišťovny, na své technické i velitelské dovednosti spojené s mořem ale nezapomněl.

Na jaře 1939 po okupaci zbytku Československa Německem se Singule z ne zcela jasných důvodů přihlásil k německé národnosti a nabídl své služby německému válečnému loďstvu. Kriegsmarine na Singuleho nabídku kývla a v letech 1940–43 pověřila české ponorkové eso velením školní ponorky UD-4. Poté byl kvůli svému věku Singule penzionován.

PROCHÁZKA OSVOBOZENÝM BRNEM PŘED 75 LETY
„My, kteří denně chodíme po brněnských ulicích, kteří jsme v troskách živořili za bojů i po nich, si ani plně neuvědomujeme, jak velkou proměnu vykonalo Brno od svého osvobození, dne 26. 4. 1945.“
Čin 26. 4. 1946: https://t.co/N6bRmKkbJl pic.twitter.com/vBCIU5pfcf

— Digitální knihovna MZK (@digi_mzk) April 26, 2020

Vojáci maršála Malinovského

Důvody, proč se Rudolf Singule přidal na stranu Německa, nejsou přesně známy. Podle jedné teorie se tak pokoušel chránit děti z prvního manželství (jeho bývalá choť byla Židovka) před vyhlazovací politikou třetí říše, podle jiné podlehl pod vlivem své druhé manželky kouzlu Adolfa Hitlera.

Ať to bylo jakkoliv, pro podnapilé příslušníky 2. ukrajinského frontu maršála Malinovského, kteří na konci dubna osvobodili Brno, představoval 2. května 1945 jasný cíl. Zatímco Koněvův 1. ukrajinský front útočil na Berlín, museli se Malinovského rudoarmějci, jejichž řady byly mnohdy doplňovány metodou ber, kde ber (včetně kriminálních živlů), spokojit s moravskou metropolí. A jejich frustraci na konci války pocítil nejen ponorkový kavalír Rudolf Singule…

Odkaz na obrázkovou licenci Wikimedia Commons.

ZDROJ: Jindřich Marek: Žraloci císaře pána, Praha 2019