12. března 2019 14:58

Proč je Salem hlavním městem čarodějnic? Puritáni tady věšeli nevinné ženy

Skrovný památník, několik náhrobků na místním hřbitově a všudypřítomné piktogramy čarodějnic na koštěti jsou v americkém Salemu jedinými připomínkami děsivé minulosti. Třicet let poté, co Isaac Newton přišel na myšlenku gravitace, a jen dva roky před narozením francouzského osvícenského filozofa Voltairea se zde v roce 1692 rozpoutal zřejmě nejznámější hon na čarodějnice.

Městečko Salem leželo na okraji tehdy nevelké britské kolonie ze severu ohrožované Francouzi, kteří měli na své straně místní indiánské kmeny. Právě proti Francouzům zahájili v roce 1689 angličtí spoluvládci Marie II. Stuartovna a její manžel Vilém III. (Vilém Oranžský) v Severní Americe válku, která do Salemu přivedla vlnu uprchlíků. Ti vnesli do puritánské společnosti osady značný rozruch.

Jak tamní obyvatelé-puritáni vnímali svět kolem sebe? Puritáni si byli jistí, že jsou až do hloubky duše sami hříšníci, a tak musí být sami k sobě velmi přísní. Spasení příslušelo jen těm čistým, pro které byla biblická doktrína návodem, jak žít – být pilní, žít prostě a v morální čistotě. To byla povinnost všech členů salemské komunity. Návod k životu ve všech jeho aspektech poskytovala Bible.

Posedlé děti

V tomto malém a úzkoprsém světě nebylo snadné být dítětem. Pociťovaly to i dvě místní dívky, které shodou podivných okolností stály na začátku honu na čarodějnice v Salemu. První z nich byla devítiletá Elizabeth zvaná Betty, dcera místního hlavního puritánského kazatele Samuela Parrise. Druhou byla jeho 11letá neteř Abigail Williams.

Časová osa salemských procesů začíná na samém počátku roku 1692, kdy se děvčata v domě reverenda Parrise začala chovat dost zvláštně. Dívky začaly mít záchvaty, křičely, házely kolem sebe věcmi, vydávaly nelidské skřeky a křivily se do podivných pozic. Reverend Parris ihned povolal místního lékaře, ale z lékařského hlediska stav dívek nedával žádný smysl.

Příčiny podivného chování obou dětí dnes nedávají odborníkům spát. Existují domněnky, že se mentální nevyrovnanost dívek promítla do fyzických symptomů. Nechtěly poslouchat, když se odříkávaly modlitby nebo se četla bible a údajně fyzicky cítily přítomnost ďábelských sil – tomuto fenoménu se v minulosti říkalo „posedlé děti“.

Ďábel, nebo námel?

V 70. letech se objevilo několik studií, které poukazovaly na spojitost mezi podobným podivným chováním mnohokrát popsaným v minulosti a konzumací alkaloidů obsažených v námelu. Ten je produktem vřeckovýtrusné houby paličkovice nachové (Claviceps purpurea) a dříve se dal běžně najít na klasech obilovin. Námel obsahuje toxické alkaloidy vyvolávající halucinace a jeho konzumace může vést až k onemocnění zvanému ergotismus.

Teorie, že dívky v Salemu byly otrávené námelem, není prokázaná, ale nemusí být daleko od pravdy. Na rozdíl od dospělých se právě děti ve středověku často do styku s námelem dostaly – považovaly výrůstky na klasech dozrávajícího obilí za něco výjimečného. Mohly také sníst chleba otrávený námelem. Houbě se navíc daří ve vlhkém a teplém prostředí, což bažinaté louky v okolí Salemu bohatě nabízely.

Na této teorii ale nesedí skutečnost, že otrava paličkovicí nachovou nezpůsobuje křeče. Doktor tehdy každopádně vyloučil, že by dívky trpěly nějakou fyzickou nemocí, na kterou by znal lék. Spíše se klonil k závěru, že utrpení dívek má na svědomí ďábel. V tomto momentě došlo k zásadnímu zlomu – reverend Parris na tuto domněnku přistoupil a vedl pátrání už jen tímto směrem.

Pohroma přichází

Proti záměrům ďábla měla působit bílá magie a reverend s jejím použitím kupodivu souhlasil – přiměl domácí otrokyni Titubu upéct kouzelný koláč, kde nejdůležitější ingrediencí byla moč dívek. Tituba se narodila na Barbadosu a zřejmě byla indo-karibského původu. Pokud by podle jejího výkladu kouzelný koláč sežral pes, měly čarodějnice křičet bolestí, a tak se prozradit. Jenže kouzlo nefungovalo.

Dívky shodně vypovídaly, že je v noci navštěvují podivné přízraky a mladší Betty po naléhání ze strany otce uvedla jako osobu, která ji straší, otrokyni Titubu. Ta se okamžitě stala podezřelou a skončila ve vězení. Čarodějnictví v Salemu to ale nezastavilo. Tituba při výslechu přiznala, že za ní přišel ďábel a přikázal jí, aby mu sloužila. Musela se mu údajně podepsat do jakési knihy. Když se jí zeptali, kolik je v Salemu čarodějnic, otrokyně odpověděla: „V Satanově knize jsem viděla devět jmen.“ Obyvatel Salemu se zmocnil strach a začali podezírat jeden druhého.

Na koho to slovo padne

Když nastane hon na čarodějnice, jsou zranitelní především vyvrženci, kteří žijí na okraji komunity – a jinak tomu nebylo ani v Salemu. Další obviněnou se tak stala žebračka bez domova Sarah Good, která obcházela domácnosti a prosila o almužnu, a také zchudlá postarší žena Sarah Osborne. Okruh podezřelých se ale velmi rychle rozšířil i na zbožné ženy – podle logiky té doby si Satan mohl za převlek vybrat právě ty, kdo mu sloužili nejvěrněji. Tak byla obviněna Rebecca Nurse, dosud zcela bezúhonná členka církve. A během dubna a května 1692 bylo vyšetřováno a uvězněno mnoho dalších lidí.

Usvědčit v té době člověka z čarodějnictví bylo možno dvěma způsoby – buďto se sám přiznal, anebo se našli dva svědci, kteří dosvědčili, že ho viděli provádět černou magii. Ochotní svědci se sice v Salemu objevili, důkazy o čarodějnictví ale nikoliv. Jen domněnky, podezření nebo náhlé, nicméně nijak výjimečné nehody dávané do souvislosti s návštěvou obviněných. Když někomu náhle pojde kráva, hledá viníka všude kolem, jen ne u sebe…

I dívky z Parrisovy domácnosti pokračovaly v označování dalších obyvatel Salemu. Pro zatčení podezřelých se stal hlavním argumentem takzvaný přízračný důkaz, který podávaly postižené osoby – Betty s Abigail například tvrdily, že je škrtí duch konkrétní ženy a nutí je cosi podepisovat.

Výslechy před procesem byly veřejné a obvinění museli podstupovat nejrůznější zkoušky, například odříkat bez chyby otčenáš. Stačilo jediné přeřeknutí a důkaz byl na světě. Obviněné pak byly prohlíženy komisí složenou z místních žen, zda nemají na těle nějaká znaménka nebo skvrny považované za čarodějnická znamení.

Hlavní město čarodějnic

Procesy s obviněnými z čarodějnictví začaly na začátku června a v kolonii se v té době rozšířil názor, že se v Salemu usídlil sám ďábel. Na rozdíl od Evropy zde ale nepůsobil žádný církevní soud nebo tribunál – celou situaci měl řešit soud civilní. Také trest za čarodějnictví byl jiný. V případě, že byl někdo uznán vinným, nečekala ho smrt na hranici, ale oběšení. První, na koho soudce ukázal, byla Rebecca Nurse, která byla spolu se čtyřmi dalšími ženami 19. července 1692 kousek za městem oběšena. Všechny oběti včetně této pětice až do konce trvaly na své nevině.

Hon na čarodějnice probíhal půl roku a v zimě 1692 bylo jasné, že se komunita věřících začíná rozkládat. Mnozí ze 150 postupně obviněných se k čarodějnictví doznali v zoufalé snaze oddálit svůj trest. O život nakonec přišlo 25 lidí a více než třetina obyvatel Salemu skončila ve vězení. Rodiny byly rozbité a nikdo nikomu nevěřil. Na podzim zůstala pole nesklizená a ve stájích umíral dobytek. I tak byly vyslýchány stále nové a nové „čarodějnice“.

Tou dobou už se už ale začaly množit hlasy volající po zdravém rozumu a kritici procesů žádali massachusettského guvernéra Williama Phipse, aby běsnění zastavil. Nicméně ještě v lednu 1693 bylo v dalším kole procesů obviněno a odsouzeno pět nových „čarodějnic“, tresty už ale nebyly vykonány.

Celkem bylo na Šibeničním vrchu kousek za Salemem oběšeno 19 žen, 71letý muž zemřel při výslechu (byl rozmačkán těžkými kameny) a pět lidí zemřelo ve vězení. A jak dopadly osoby, které stály na počátku celého příběhu? První obviněná – otrokyně Tituba – kupodivu přežila a ve vězení čekala na nového kupce. Dcera reverenda Parrise Betty se dožila požehnaných 78 let. Po skončení procesů v roce 1693 už o svých představách nikdy nemluvila. Její sestřenice Abigail Williams se dožila podstatně nižšího věku – za neznámých okolností zemřela už v roce 1697, tedy pět let poté, co z čarodějnictví obvinila první obyvatele Salemu.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský