8. února 2021 00:15

Do roku 1915 se v Americe posílaly poštou i děti. Šestiletá dívka tak cestovala 1 160 kilometrů

Jakmile šetřivým rodičům došlo, že je poštovní známka levnější než lístek na vlak, svěřili své dítě do rukou americké pošty.

Poštovní služba Spojených států Amerických, nebo také USPS, má dlouhou a zajímavou historii. Její kořeny sahají až do roku 1775. Tehdy byl Benjamin Franklin jmenován prvním vrchním poštmistrem poté, co zefektivnil britský koloniální doručovací systém. Dnes USPS doručuje 47 % světové pošty. Za dobu své existence pochopitelně musela mnohokrát inovovat a vycházet vstříc požadavkům rychle se měnící doby.

Jedna z těch nejpodstatnějších změn přišla v roce 1913: Zavedení balíkové přepravy. Do té doby pošťáci nepřebírali žádné zásilky, které vážily víc než čtyři libry, tedy asi 1,8 kilogramu. Nikdo ovšem nemohl tušit, s jakým entusiasmem Američané tuto novinku přijmou.

Poslat dítě poštou vyšlo levněji než mu koupit lístek na vlak

Pravidla, co lze a nelze odeslat, byla zezačátku poměrně vágní, což vedlo ke kuriózním situacím. Lidé si navzájem posílali třeba vejce nebo cihly. Pár pošťáků neslo i živého hada. Balíková přeprava existovala pouhopouhý měsíc, když mladý pár z Ohia napadlo takto poslat dítě k babičce. Známka je přišla na 15 centů.

Pravda, pošťák mrňouse neměl na starosti dlouho, musel ho doručit jen do asi kilometr a půl vzdáleného stavení. To malá Maud Smithová si cestování poštou užila o dost víc. S ostatními balíky ujela vlakem 64 kilometrů. May Pierstorffovou pak rodiče dokonce poslali vlakovou poštou 120 kilometrů daleko.

Rekordní vzdálenost nicméně urazil živý balíček v podobě šestileté dívky z Floridy. Maminka ji poslala tatínkovi do jeho 1 160 kilometrů vzdáleného domu ve Virginii. Na kabátek jí nalepila známky v celkové hodnotě 53 centů. Důvod je poměrně prostý: lístek na vlak by ji vyšel o hodně dráž.

Zákaz přišel až po dvou letech

Podobných případů samozřejmě nebylo mnoho – celkem se ví asi o deseti a ve většině z nich byl zmíněný pošťák dlouholetým rodinným přítelem. Možná právě proto trvalo poštovní službě celé dva roky, než uvedla v platnost nařízení, že se lidské bytosti takto přepravovat nesmějí.

Z incidentů se však americká pošta paradoxně vůbec nepoučila. Když v roce 1918 začala poskytovat možnost letecké přepravy dopisů a balíků, opět zapomněla vydat jasná pravidla o tom, co je povoleno posílat a co ne. Následkem čehož se rok po jejím uvedení do provozu nechala leteckou poštou odeslat mladá žena.

Na této fotografii si můžete prohlédnout okamžik, kdy živá zásilka dorazila do cílové destinace v San Diegu. Pracovník poštovní služby právě razítkuje známky na ženině helmě, aby je znehodnotil a zásilku označil jako doručenou, přesně podle tehdejšího protokolu pro balíkové služby.

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom