Nová rekontrukce Caesarovy podoby je fascinující podívanou. Jak ve skutečnosti vypadal?

Posledních pět let života Caesar zasvětil budování své osobní moci. Po dobytí Galie a úspěšném vpádu do Británie se rozhodl neuposlechnout nařízení Senátu a svého soka Pompeia, aby rozpustil armádu, a roku 49 př. n. l. s jednou legií překročil hraniční řeku Rubikon. Rozpoutal tím občanskou válku, kterou o rok později ukončila vražda Pompeia v Egyptě.

Pro Julia Caesara byl Egypt osudový i z jiného důvodu. Třikrát ženatý válečník se zde zamiloval do mladičké Kleopatry VII. z dynastie Ptolemaiovců a rozhodl se pomoci jí na trůn, přičemž během bojů s jejím bratrem a spoluvládcem Ptolemaiem XIII. lehla popelem alexandrijská knihovna. Caesar s o 31 let mladší Kleopatrou prožil milostný románek včetně dvouměsíční romantické plavby po Nilu. Vojenské a politické povinnosti ale Ceasara hnaly do dalších bitev a především zpět do Říma. Tady se v roce 47 dozvěděl, že mu 22letá Kleopatra porodila syna Caesariona.

Více k tématu si přečtěte zde: Caesarův triumfální vstup do Říma se obešel bez masakru. Jak se mu chytře vyhnul?

Caesar podle Unreal Engine

Jak vypadal muž, který uchvátil egyptskou princeznu a svou rostoucí mocí vyprovokoval senátory k legendární vraždě na schodech do římského Senátu? O rekonstrukci Caesarovy podoby se pokusil Phil Edwards, který působí jako video editor v americké společnosti Vox. Opřel se o takzvanou Tusculskou bustu a popis římského historika a autora životopisů Suetonia (Gaius Suetonius Tranquillus, 75–140 n. l.).

Podle Edwardse je z popisu od Suetonia i ze všech vyobrazení zřejmé, že byl Ceasar vždy hladce oholen a údajně pečlivě odstraňoval i jakékoliv nadbytečné vlasy a chlupy. Edwards tedy „svého“ Caesara obdařil úzkým obočím a krátkými a řídkými řasami, přičemž použil oblíbený nástroj pro tvorbu videoher Unreal Engine a jeho funkci MetaHuman. Postup rekonstrukce Ceasarova vzhledu – a hlavně jeho výsledek – můžete vidět tady:

Tajemství Caesarovy podoby

Tusculská busta, která podle mínění většiny historiků vznikla ještě za vojevůdcova života, je jedním ze dvou oficiálně uznaných portrétů Gaia Julia Caesara. Mramorovou bustu velkou 33 cm objevil Napoleonův bratr Lucien v roce 1825 v ruinách antického města Tusculum ležícího v Albanských vrších jihozápadně od Říma, aniž tušil, že se jedná o portrét Julia Caesara.

Busta putovala na zámek Castello d'Aglie poblíž Turína, kde v ní teprve v roce 1940 legenda italské archeologie a historiografie Maurizio Borda rozpoznal slavného vojevůdce. Busta, na níž je vidět nezvyklý tvar lebky s vyboulením na levé straně, jež mohlo podle odborníků vzniknout během porodu, vznikla mezi lety 50–40 př. n. l. a je jednou z kopií původní bronzové sochy Julia Caesara. Dnes je součástí sbírek muzea starověku v Turíně.

Mohlo by vás také zajímat: Elizabeth Taylor: Hollywoodská femme fatale, za jejíž uhrančivý pohled mohla genetická vada

Podle čechoamerického archeologa Jiřího Frela zobrazuje Tusculská busta Caesara spíše jako vojevůdce než státníka. Svědčí o tom vrásčitý krk, který je podle odborníků důsledkem mnoha let válečných útrap a který spolu s řídnoucími vlasy odpovídá realistickým zobrazením v duchu starořímského verismu.

Dalším z uznaných Caesarových portrétů je takzvaný Chiaramonstský Caesar, který zřejmě vznikl také ještě za vojevůdcova života. Tato busta je k vidění ve sbírkách vatikánských muzeí. Za třetí Caesarovu podobiznu se někdy považuje i takzvaná Arleská busta, kterou vylovili v roce 2007 potápěči z Rhôny u města Arles. Jde o portrét muže v životní velikosti vyvedený v mramoru a datovaný do 1. století př. n. l. Kromě bust a Suetoniova popisu Caesarovu podobu přibližují i dochované mince.

Zdroj: National Geographic

Odkaz na licenci Creative Commons