Čech v Buchenwaldu zachránil 900 židovských dětí a nikdo to nevěděl. Znáte příběh Antonína Kaliny?

Možná se o něm nemluví tak často jako o Nicholasovi Wintonovi nebo Oskaru Schindlerovi, ale obrovský podíl na záchraně židovských dětí během druhé světové války nelze Antonínu Kalinovi upírat. Třebíčský rodák byl za své působení v komunistické straně během protektorátu zatčen a následně vězněn v Brně, Praze a dále v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald.

Málem zapomenutý hrdina Antonín Kalina.@MikesVerca @neubJan pic.twitter.com/87QOTSSnIe

— Josef Pawouk Kysilka 🇨🇿🏴‍☠️🇮🇲🇪🇺🏳️‍🌈 (@JosefPawouk) September 1, 2020

Spravedlivý mezi národy

Ve druhém jmenovaném byl i díky svým jazykovým schopnostem jmenovám správcem dětského bloku a právě tady se začal psát příběh, na jehož konci obdržel Kalina in memoriam prestižní izraelské ocenění Spravedlivý mezi národy. Zasloužil se totiž o záchranu více než 900 židovských dětí, jejichž jména nesou lístky Stromu života, který byl na jeho počest v Izraeli vzpřímen.

Do Buchenwaldu se dostal jako politický vězeň a pro záchranu dětí, převážně chlapců ve věku 12–16 let, využíval své funkce blokaře. V první řadě se staral o zajištění základních potřeb, jako byly léky, potraviny nebo přikrývky, kterých v celém táboře nebylo nazbyt a právě děti – coby jedna z nejohroženějších skupin – je potřebovaly nejvíce. Kriticky důležité pro celou záchrannou operaci bylo umístění dětského bloku do karanténní části tábora, kam Němci chodili jen velmi neradi. Díky tomu měli chlapci z bloku 66 dostatek prostoru a správci tábora je nechávali být, což výrazně přispělo k tomu, že válku přežili.

17.února 1902 se narodil Antonín Kalina,vězněný z politických důvodů v koncentračním táboře Buchenwald.Tam se mu podařilo různými způsoby zachránit život více než devíti stům židovských dětí,za což mu byl in memoriam udělen titul Spravedlivý mezi národy. pic.twitter.com/7v0vk5HTrk

— Petra S (@Petula3112) February 17, 2019

Záchrana více než 900 dětí

To nejpodstatnější ale odvedl Kalina se svým polsko-židovským zástupcem Gustavem Schillerem a mladým medikem Jindřichem Flusserem. Společně neúnavně pracovali na tom, aby změnili židovským chlapcům jejich jména na křesťanská, naučili je správné výslovnosti a následně přešili jejich oblečení, aby na nich nebyly žluté židovské hvězdy. Fakt, že šlo se seznamy lidí uvězněných v Buchenwaldu manipulovat, vycházel z další válečné náhody, kterou bylo bombardování objektu v roce 1944. Dokumenty se ztratily a pověstná německá pečlivost vzala za své.

Když proto při likvidaci tábora došli správci až do zmiňovaného bloku 66, Kalina jim pouze sdělil, že v této části Buchenwaldu už žádní Židé nejsou, i když jich tam ve skutečnosti bylo přes tisíc. Kvůli zmatku a vidině blížící se porážky už nebyl prostor přesně ověřit, zda mluví Kalina pravdu a bez ohledu na riziko, které podstupoval, byla jeho snaha zúročena, za což mohou nyní děkovat další generace potomků chlapců, které zachránil.

Po konci druhé světové války se Antonín Kalina vrátil zpět do Prahy, kde žil, pracoval a v roce 1990 ve věku 88 let také zemřel. V té době přitom o jeho příběhu věděl jen málokdo, a až v roce 2013 dal o výjimečné odvaze Antonína Kaliny vědět veřejnosti publicista Stanislav Motl skrze knihu Děti Antonína Kaliny. Díky tomu, že se přihlásilo několik z přeživších, mohla být prázdná místa v historii správně vyplněna, a jak bylo uvedeno výše, dne 3. července 2012 se Kalinovi dostalo zmíněného ocenění Spravedlivý mezi národy.