Co zbylo v Evropě po Hitlerovi? Jen trosky a desítky milionů zajatců, uprchlíků a vězňů
Po pádu Berlína se miliony lidí snažily prodrat okupovaným Německem. Vězni i zajatci umírali dál.
Druhá světová válka byla nejvražednější, jakou lidstvo zažilo. Dvacet sedm milionů sovětských občanů zmizelo. Německo ztratilo 4,5 milionu vojáků a více než 1,5 milionu civilistů. Téměř 6 milionů židů bylo vyvražděno. V celé Evropě si druhá světová válka vyžádala životy téměř 40 milionů mužů, žen a dětí. Kontinent byl jeden velký hřbitov.
V Sovětském svazu německá okupace zničila více než 70 000 měst a vesnic, ve Francii byly stovky tisíc budov srovnány se zemí. V Holandsku se vinou německé sabotáže prolomily hráze a celá města ležela pod vodou. Budapešť byla v troskách a z Berlína zbyla pouhá kostra. Nejhůř skončila Varšava – zůstala po ní jen plocha plná trosek. Devadesát procent města bylo zničeno.
Stěhování národů
Více než dva miliony Rusů, jeden milion Poláků, 330 000 Čechů a 600 000 uprchlíků ze střední Evropy mířilo na východ. A zároveň se více než dva miliony Francouzů, 570 000 Belgičanů, 400 000 Holanďanů a 420 000 Italů snažilo dostat na západ. Jak napsal jeden anglický novinář, na německých silnicích byly vidět celé evropské dějiny.
Svět po Hitlerovi - uprchlíci Zdroj: redakce Prima Zoom
Tento nekontrolovaný proud lidí se brzy stal pro Spojence noční můrou, protože mnozí uprchlíci měli v hlavě jen jedinou věc: pomstu. Na cestě domů přes německé vesnice za sebou tyto oběti Říše nechávaly čím dál víc krádeží, znásilnění a ničení. Místní obyvatelé dokonce vyvěšovali z oken bílé vlajky. „Rabování je všude. Rusové, Poláci a Francouzi si dělají, co chtějí. Musíme to zastavit," zapsal si jeden britský kapitán.
Vězni umírají dál
Ti, co přežili holokaust, netušili, jak se dostanou domů. Byli příliš slabí a nemocní. Spojenci ze začátku ani nechápali utrpení, kterým prošli. I když většina vězňů Říše přežila, pouze 2 procenta židů unikla programovému vyhlazení. Neexistoval žádný plán, jak se o ně postarat. Spojenci proto improvizovali a krmili je čímkoliv, co bylo po ruce.
To mělo své důsledky. Během šesti týdnů po osvobození koncentračního tábora v Bergen-Belsenu 13 000 vězňů zemřelo na tyfus nebo podvýživu. Jídlo, jež dostali, bylo pro chodící stíny příliš těžké. Několik týdnů po vítězství přeživší stále nosili své pruhované mundúry a stále umírali. Válka sice skončila, ale smrt úřadovala dál.
Vůdce je zapomenut
Berlín byl od května 1945 v rukách Sovětů, kteří se snažili získat si popularitu rozdáváním čerstvých zásob obyvatelům. Jenže mimo záběry kamer na Stalinův rozkaz zvláštní komanda strhávají továrny, odvážejí stroje, a dokonce vytrhávají koleje. Vše míří na východ. Bohužel i ženy jsou považovány za válečnou kořist – vojáci Rudé armády znásilnili více než dva miliony německých žen.
Svět po Hitlerovi - Berlín Zdroj: redakce Prima Zoom
Němci bojovali o přežití a jejich vůdce byl brzy zapomenut. Od května 1945 se stovky tisíc Němců vracely zpátky z venkova, kam uprchli před válečnými hrůzami. Hitler toužil po tisícileté říši, ale místo toho svůj lid uvrhl o tisíc let zpátky.