Detailní animace ukazuje stavbu Berlínské zdi

Berlínská zeď Zdroj: profimedia.cz

Berlínská zeď byla pokusem o zastavení emigrace z komunismu na západ. Takto rostla.

Berlínská zeď měřila 160 km

Když Německou demokratickou republiku, onen komunistický ráj dělníků a rolníků, opustily 3 miliony obyvatel, soudruhům z NDR došlo, že někde udělali chybu. Náprava se s pomocí rad sovětských poradců zdála jednoduchá. Když nemůžeme (a vzhledem k neutěšené ekonomické situaci v NDR a politickým vazbám na SSSR to opravdu nešlo) zvýšit životní úroveň tak, abychom emigraci zabránili, tak zablokujeme nejslabší článek, kudy nám obyvatelstvo mizí. Ohradit polovinu města zdí vypadá na první pohled jako bizarní nápad, ale ukázal se jako v podstatě snadno proveditelný.

Trabant a Berlínská zeď - symboly východoněmeckého komunismu Zdroj: Wikimedia Commons

Lhát do poslední chvíle

„Niemand had die Absicht, eine Mauer zu errichte.“Nikdo nemá v úmyslu postavit nějakou zeď. Walter Ulbricht tato slova pronesl dva měsíce předtím, než stavba započala. Už v té době bylo jasné, že se akce chystá, bylo nutno zajistit stavební materiál, zásobování, připravit přerušení spojení jak dopravního, tak telefonického... ostatně už jen samotná jeho slova jsou důkazem, že „šuškanda“ už běžela. První tajemník Ústředního výboru Sjednocené socialistické strany Německa věděl, že lže, protože dne 6. července 1961 vydal nejvyšší představitel SSSR, Nikita Sergejevič Chruščov, souhlas se stavbou Berlínské zdi. Zprávu Ulbrichtovi osobně tlumočil ruský diplomat v Berlíně Kwizinski. Ovšem než se vznesl dotaz, zdali riskantní operaci Sovětský svaz schválí, bylo nutno celou věc řádně promyslet.

Berlínská zeď – rychlý start

„Akce proběhla v noci z 12. na 13. srpna 1961. Tehdy bez jakéhokoli předchozího varování či nějakých náznaků obsazují ozbrojené síly NDR východní část hranice a okamžitě natahují drátěné zátarasy. Téměř okamžitě byly zaznamenány vůbec první pokusy o překonání zdi. Na západ se tak dostaly prakticky ihned záběry kamer a fotografie lidí zoufale pronikajících přes dráty, skákajících z oken do hasičských plachet západních hasičů či překonávajících dráty za pomoci západoněmeckých policistů. Odhaduje se, že takto úspěšných spontánních útěků bylo až několik tisíc. Přerušeno bylo té noci od druhé hodiny ranní úplně všechno. Od telefonních linek počínaje přes linky S-bahnu, tramvaje a jakéhokoli jiného možného styku ze Západním Berlínem konče,“ píše na armywebu Jiří Junek.