Američanka podílející se na vývoji atomové bomby má v Ústí nad Labem pamětní desku
Atomová bomba zničila Hirošimu i Nagasaki a v dobách studené války svým ničivým potenciálem pomáhala udržet křehký mír. I to je důvod, proč má Lilli Hornigová v Ústí nad Labem pamětní desku.
Američanka narozená v Ústí nad Labem
Americká atomová vědkyně Lilli Hornigová má na svém rodném domě v Ústí nad Labem pamětní desku v podobě fotografie z dětských let. Hornigová se podílela na vývoji první atomové bomby. Desku odhalila autorka nápadu na oživení veřejného prostoru v krajském městě Michaela Valášková společně se zástupci muzea.
Na počátku byla podle Valáškové myšlenka pokusit se obohatit znalosti obyvatel. "Veřejný prostor v Ústí nad Labem je velmi zanedbaný a přitom má velký potenciál. Hledala jsem něco, co by mohlo upoutat pozornost obyvatel," uvedla Valášková, která podobně jako mnozí Ústečané osobu Lilli Hornigové neznala. "Na příběh mě navedl historik muzea Martin Krsek, jenž její osud popsal v knize Neznámí hrdinové mluvili i německy," řekla Valášková.
Lilli se narodila v Ústí nad Labem v roce 1921. Město s rodinou opustila v roce 1929. "Odešli do Berlína, kde otec Lilli působil jako chemik. Už v roce 1933 emigrovala židovská rodina do USA, utekla tak před perzekucí," uvedl Krsek. Na harvardské univerzitě se Lilli seznámila se svým budoucím manželem chemikem Donaldem Hornigem. "Jako manželka vědce se pak dostala k tajnému projektu Manhattan. V poušti Nového Mexika řešila dílčí vědecké úkoly na konstrukci plutoniové bomby," uvedl Krsek.
Smrt přišla v roce 2017, pamětní deska v roce 2019
Vědkyně zemřela v roce 2017. Ve svých 92 letech popsala ústeckým historikům vzpomínky na dětská léta v Ústí nad Labem. Fotografie poskytl muzeu její syn. "Lilli pro mě představuje řadu jevů, se kterými se setkáváme dnes, to je migrace, náboženská nesnášenlivost, válečný konflikt a neuvěřitelná síla odejít s rodinou do zahraničí, do země, kterou neznám, a přesto se tam můžu stát velmi úspěšným člověkem," uvedla Valášková. Hornigová se vedle vědecké práce věnovala boji za rovnoprávnost žen na akademické půdě.
Ateliérová fotografie šestiletého děvčátka s kočárkem, v němž je plyšový medvěd, na činžovním domě na Masarykově ulici a informační tabulka rodačku ode dneška připomíná. Společenstvo vlastníků podle Valáškové bez problémů souhlasilo s usazením desky.
Oživit by Valášková chtěla i další prostory ve městě. Aktivně se zapojuje do tzv. participativního rozpočtu města, tedy projektů, na nichž se mohou podílet obyvatelé. Kromě opravy dvou dětských hřišť se podílí na projektu revitalizace parku na Klíši a peníze získala na umístění velkoplošné malby ve veřejném prostoru. Mohla by být na budově obvodní radnice na Střekově.
ČTK