VIDEO: Palmové víno? Odporný alkohol, který pije půlka planety. Víte, jak se vyrábí a kde na něj můžete narazit?

V Malajsii, Barmě i Indii roste nápadně vysoká palma s nezvykle otevřenými vějířovitými listy. Vysázená v pravidelných rozestupech jasně naznačuje, že tu neroste jen tak náhodou. Teprve později jsem pochopil, co je její velkou výhodou. S pomocí tepla poskytuje mléčně zakalený, asi tříprocentní alkohol zvaný palmové víno. Ze „studijních důvodů“ bylo nutno ochutnat.

Lontar vějířovitý... ale i ostatní palmy

Palmy jsou skupinou rostlin široce rozšířenou v oblasti tropů a subtropů, na evropském kontinentu dokonce máme přirozený výskyt jedné z nich. Jde o žumaru nízkou, ale z té by moc vína nebylo. Zatímco lontar (rod zahrnuje 5 – 6 druhů) dorůstá až 35 m, žumara pouze 5 m a v květináči většinou méně. Víno se ale vyrábí i z tolik proklínané palmy olejné (Elaeis guineensis). Výše zmiňovaná palma byla lontar vějířovitý (Borassus flabellifer). S kokosovou palmou, onou nezaměnitelnou královnou mezi palmami, si jí nikdo nesplete. To ale neznamená, že by se s květenství palmy kokosové nedalo udělat víno. Jenže kokosy nesou přece jen o něco více užitku. Ať tak či onak, nemusí jít jen o lontar či „kokosák“, ale i o celou plejádu jiných druhů, vždyť palmové víno se pije v subtropické Africe, Asii i jižní Americe. V Kambodži je lontar národním stromem, podobně jako u nás lípa.

Nakvas nebo vypal

Princip výroby je geniálně jednoduchý nebo jednoduše geniální. Dost možná, že obojí. Květenství se nařízne a sklopí tak, aby vytékající šťáva prýštila přímo do připravené nádoby. Čas od času se tam sice objeví i drobný hmyz, ale to sluníčkem nastartovanému procesu kvašení nijak nebrání ve fermentaci. Plastové nádoby, ať už PET lahve nebo kanystry, se nechají kvasit zhruba 24 hodin. Pak už nastává čas konzumace. Pokud se to s čekáním na palmové víno přežene, může začít kysnout a pak nezbývá nic jiného, než nechutný nápoj přepálit na (ne)chutný arak.

Široké geografické možnosti

Vzhledem k tomu, že palmové víno se pije na rozsáhlém geografickém areálu, má taky mnoho názvů. Zatímco na Filipínách se popíjí tubâ, Alžířané se oddávají pití lāgmi, Ghana má pro tento nápoj název akpeteshi nebo burukutu , zatímco Thajci kache a Malajci kallu, na Pobřeží slonoviny koupíte koutoukou a v Jihoafrické republice ubusulu. A tak by se dalo pokračovat. A je opravdu z čeho vyrábět, vždyť palem je kolem 2 300 druhů, byť víno se dá vyrábět jen z části z nich.

Na vlastní kůži

Na okraji barmského městečka Bago se v koruně palmy kývá mladík. Mačetou nařezává květy a zároveň si k pasu připevňuje PET lahve s už nakvašených nápojem. A nahoře pilně ochutnává. Palmové víno má obsah alkoholu jako slabé pivo, nicméně v horku i trocha alkoholu stoupá do hlavy docela rychle. Stačil jeden zvědavý pohled do špinavé sklenice s mléčně zakaleným nápojem a už následuje pozvání. Upřímně řečeno, proč neochutnat něco, co znám jenom z knih. Kapka alkoholu ještě nikomu, krom vyléčených alkoholiků, ještě neublížila. A tak pozvání dopadlo na úrodnou půdu a ve chvíli přede mnou stojí zhruba tři deci nápoje. Nevoní nijak, ale chutná nechutně. Může to být nezvykem nebo tím, že jsem na rozdíl od spoluhodovníků střízliv, ale mírně nakyslá chuť mě rozhodně neoslovuje. Jen v západní Africe tomuto nápoji holduje kolem 10 milionů lidí a celkem půjde o stovky milionů lidí.

Lontarové víno nebylo nic moc. Třeba s kokosové palmy by bylo lepší, kdo ví? Existují lidé věřící, že je pravidelné pití zkvašené palmové šťávy ochrání před malárií. Kdo, třeba tomu opravdu věří, ale spíše půjde jen o záminku, dát si něco... na zdraví.

Text: Topi Pigula