Nejkrásnější hrady a zámky na Slovensku

Dají se vybrat nejkrásnější hrady a zámky na Slovensku? Kdo ví, v každém případě jsme se o to ale pokusili...

DALŠÍ VÝBĚRY HRADŮ A ZÁMKŮ:ČESKÁ REPUBLIKA, POLSKO, NĚMECKO, RAKOUSKO

Bojnický zámek

Bojnický zámek stojí na travertinovém kopci nad městem Bojnice na úpatí Strážovských vrchů a patří k nejnavštěvovanějším zámkům ve střední Evropě. První písemná zmínka o původním hradu pochází z roku 1113. Na hradě se vystřídalo několik majitelů, nicméně na současné podobě areálu se zásadní měrou podílel rod Turzovců, který hrad postupně přeměnil na renesanční sídlo. V roce 1637 přešlo panství pod správu Pavla Pálfiho. O šest let později bylo jeho rodině přiznáno i dědičné právo na hrad i celé panství. V areálu tak zavládl čilý pracovní ruch, jehož výsledkem byla postupná barokní přestavba, která byla ukončena na konci 17. století.

V roce 1852 získal bojnické panství jeho poslední šlechtický majitel gróf Ján František Pálfi, který se rozhodl přestavět hradní komplex na romantický zámek a dát mu tak současnou nezaměnitelnou podobu. Poslední neogotická přestavba trvala dlouhých 22 let a skončila v roce 1910. Gróf Pálfi se dokončení přestavby nedožil. Zemřel ve Vídni v roce 1908.

Bojnický zámek je zapsán na seznam slovenských národních kulturních památek a bylo v něm zřízeno muzeum. V areálu zámku se konají nejen kulturní a společenské akce, koncerty a divadelní přestavení, ale i svatební obřady. Navštívit můžeme například tradiční festival duchů a strašidel. Zámek obklopuje rozsáhlý park se slavnou historickou lipou krále Matyáše Korvína, u níž byl svého času průměr koruny asi 36 m, byla vysoká 28 m a obvod jejího kmene dosahoval úctyhodných 12 m.

Zvolenský zámek a hrad

Původní hrad z 12. století, který dnes známe jako Pustý hrad, stával na vysokém skalním ostrohu nad soutokem Slatiny a Hronu. Byl však značně nepohodlný a velmi špatně přístupný, a proto byl na popud krále Ludvíka I. z Anjou postaven v letech 1360–1382 nový hrad, který se nachází v samém centru města Zvolen. Ludvík I. z Anjou se při projektování stavby nechal inspirovat italskými městskými Kasteli. Renesanční úpravy hradu pocházejí z poloviny 16. století. V té době byla stavba obohacena o další patro a za asistence italských stavitelů došlo i k posunutí dělového bastionu. Pozdější přestavby nijak zásadně nezměnily podobu celého areálu a renesanční ráz zůstal stavbě dodnes. Barokní přestavba prakticky zasáhla jen hradní kapli. Centrální stavbu tvoří hradní palác čtyřkřídlého půdorysu. Opevnění hradu se skládá z několika budov. Hrad je zapsán na seznam národních kulturních památek Slovenska.

V prvním patře zámku najdeme unikátní sbírku ikon Slovenské národní galerie, která zahrnuje díla středověkého byzantského malířství na územní Čech, Moravy a Slovenska. Zvláštní pozornost je věnována pravoslavným a řecko-katolickým komunitám na severovýchodě a východě Slovenska. Můžeme zde také navštívit expozice věnované gotickému umění a evropskému malířství 16.–19. století.

Budatínský zámek

Budatínský zámek patří mezi nejvýznamnější architektonické a historické památky Žiliny. Původně vodní hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století a byl chráněn říčním tokem a vodními přehradami. Nejstarší obytnou částí hradu byla románská věž, která byla během dostaveb postupně rozšířena o jednotraktový palác. V letech 1487–1798 vlastnili panství Szunyoghovci. Tento rod stojí za nejvýznamnějšími renesančními a barokními úpravami. K období vlády Szunyoghovců se váže také pověst o krásné Kataríně, dceři zámeckého pána Szunyogha, kterou její otec nechal za neuposlechnutí příkazu zaživa zazdít do hradní věže. V 18. století pak hrad ztratil obrannou funkci pevnosti a byl postupně přestavěn na barokně klasicistický zámek.

Dnes sídlí v zámku Povážské muzeum, které se zaměřuje na dokumentaci a studium otrokářství a jeho unikátní sbírka s více než 1 200 kusů exponátů patří k nejpozoruhodnějším na světě. Můžeme zde také vidět archeologické exponáty ze starší doby kamenné pocházející přibližně z roku 20 000 př. n. l.

Bytčianský zámek

Bytčianský zámek patří k architektonicky nejpůsobivějším feudálním renesančním stavbám na Slovensku. Původně zde stával od 13. století menší hrad, kterého se v roce 1563 zmocnil František Turzo. Jeho rodina úspěšně podnikala v těžbě a v dalším zpracování mědi. Díky Turzově invenci a plánům italského stavitele mistra Kiliána z Milána byl původně gotický hrad přestavěn na opevněný renesanční zámek. Odkaz Františka Turzy dále rozvíjel i jeho syn Juraj, který se mimo jiné významnou měrou zapojil i do boje proti Turkům. Juraj nechal v roce 1601 zbudovat tzv. Svatební palác. Jedná se prostornou budovu používanou při významných rodinných událostech. Proběhly zde například svatby jeho šesti dcer.

Bytčianský zámek proslul také jako místo, kde se v roce 1611 konal soud nad pomocníky Alžběty Báthoryové, nechvalně známé Čachtické paní. Všichni odsouzení byli tentokrát potrestáni trestem nejvyšším. Rod Eszterházyů a od druhé poloviny 19. století i obchodnická rodina Popperovců prováděli spíše necitlivé stavební úpravy a v areálu zámku postupně vznikaly hospodářské budovy a byty.

V současné době má zámek čtyřkřídlý půdorys s arkádovým nádvořím, ústřední vstupní věž a kruhové věže na nárožích. Sídlí zde Státní oblastní archiv a Povážské muzeum.

Haličský zámek

Barokní haličský zámek z roku 1612 stojí na osamělém zalesněném kopci nad obcí Halič v pohádkovém prostředí s fantastickými a dalekými výhledy do kraje. Za hezkého počasí bývá z vyhlídkových teras vidět nejen 15 okolních obcí, ale i vzdálený hřeben Vysokých Tater. Zámek je obklopen lesoparkem o rozloze 13 ha s umělým jezerem.

Na místě dnešního zámku stával původně hrad z 12. století. Vlastnictví panství se postupně předávalo z rodů Tomajovcovů, Lossonczyovců, až nakonec přešlo vlastnictví a správa na rod Forgáchovcovů. Největší škody přinesla první světová válka, během níž zámecký komplex vydrancovali maďarští vojáci. Komunisté po druhé světové válce přebudovali zámek na sýpky a skladovali zde obilí. První významnější rekonstrukce se zámek dočkal až ve druhé polovině 50. let minulého století.

Zámecký areál koupil soukromý investor a během deset let trvající rekonstrukce zde vybudoval atraktivní a luxusní hotel. To ale neznamená, že není možné se předem telefonicky, e-mailem nebo osobně objednat na prohlídku. Průvodce vás zavede do župní síně s původní unikátní výzdobou z roku 1762, do reprezentačního apartmánu s originálním dřevěným stropem a historickým mobiliářem. Prohlídková trasa také vede chodbou s cyklem nástěnných maleb uherských panovníků z 16.–17. století.

Zámek Dolná Krupá

Známý rakouský architekt 19. století Anton Pius Rigel o svých návrzích na přestavbu zámku v Dolné Krupé neskromně řekl: „V celém Uhersku se nenajde zámek a park takového výjimečného vkusu a krásy. Krupá bude triumfem umění a věd, který ověnčuje vznešený rod Brunsvikovců.“

Klasicistický zámek byl postaven v letech 1793–1795 a poslední významnou úpravu řídil v letech 1820–1821 již výše zmíněný architekt A. P. Rigel. Dnes představuje tento zámek jednu z nejkrásnějších ukázek venkovské klasicistní architektury na Slovensku.

Skutečnost, že se zámeček dodnes využívá k muzejním a koncertním účelům, je dána historickým kontextem a blízkým přátelským vztahem rodiny někdejšího majitele panství Josefa Brunšvik de Korompa s Ludwigem van Beethovenem. Zdejší Hudební muzeum nabízí možnost nahlédnout do bohatého sbírkového fondu archivních dokumentů, na sbírku hudebních nástrojů a na život a tvorbu slavného skladatele, který si pobyty na Slovensku velmi oblíbil. Kromě hudby má Dolná Krupá dlouholetou tradici v pěstování růží. Rozárium hraběnky Marie Henriety Chotkové patřilo na počátku 20. století k nejznámějším v Evropě.

Oravský hrad

Jeden z nejznámějších slovenských hradů se nachází v obci Oravský Podzámok, 10 km od města Dolný Kubín. Hrad je pro návštěvníky otevřen celoročně s výjimkou dubna. Nejvyšší část hradu stojí na skalním ostrohu ve výšce 112 m nad řekou Oravou.

Předpokládá se, že byl původní dřevěný hrádek nahrazen kamennou stavbou někdy v polovině 13. století. První doložená písemná zmínka o hradu pochází z roku 1267. Místo pro stavbu nebylo vybráno náhodně, naopak se jednalo o strategicky velmi významné místo na obchodní uhersko-polské stezce nedaleko celní stanice v Tvrdošíně. Hrad byl postupně dostavován od poloviny 13. století až do začátku 17. století, kdy postupně vznikaly tři hlavní části hradu. Horní hrad tvoří Citadela, která sloužila k obraně hradu. Střední hrad má dvě hlavní části – tzv. Korvínův palác a palác Jána Dubovce – a několik obytných věží. Dolní hrad pak tvoří Turzův palác, kaple svatého Michala, západní a východní bašta, budova fary a obranný systém složený z první, druhé a třetí hradní brány.

Vzhledem ke strategické poloze hradu zde od nepaměti vládl rušný vojenský i společenský život. V roce 1800 hrad vyhořel. Po této tragédii byl zrekonstruovaný jen částečně a k významnějším opravám došlo nejprve na přelomu 19. a 20. století a pak v letech 1953 až 1968. Po dokončení poslední rekonstrukce se hrad stal sídlem Oravského muzea.

Oravský hrad se svou nezaměnitelnou atmosférou inspiroval filmové tvůrce. Na hradě se například natáčela první černobílá verze filmu Dracula z roku 1922 nebo filmy Kráľ drozdia brada, Princezná a žobrák a Král sokolů.

Bratislavský hrad

Historie nepřehlédnutelné dominanty slovenského hlavního města sahá až do období Keltů a Římanů. Mohutná bloková stavba se čtyřmi nárožními věžemi stojí na strategicky významném místě nad řekou Dunaj na křižovatce obchodních cest. Hrad je z jedné strany chráněn mohutným říčním tokem na a druhé pak hustými lesy Malých Karpat.

V 9. století stávala na místě dnešního hradního areálu palácová stavba s bazilikou. Hrad získával svou současnou postupnými renesančními a barokními přestavbami a v neposlední řadě také v době vládnutí Marie Terezie. V polovině 16. století se Bratislava stala na dlouhých 200 let korunovačním městem Uherska a zdejší hrad se tak stal sídlem krále, který pravidelně pořádal zasedání Uherského sněmu a v tzv. korunovační věži byly uloženy korunovační klenoty.

Poté, co se královský dvůr přestěhoval do Vídně, byl na Bratislavském hradě zřízen Generální seminář, v němž své vzdělání získali mnozí významní učenci té doby. V roce 1811 hrad vyhořel a na významnější rekonstrukci čekal více než 100 let do šedesátých let minulého století.

Současnost hradu se pojí hlavně s expozicemi Slovenského národního muzea (tzv. Historické muzeum a Hudební muzeum) a reprezentačními prostorami prezidenta (respektive prezidentky) a parlamentu Slovenské republiky.

Čachtický hrad

Četné nálezy různých předmětů denní potřeby vypovídají o tom, že byl Čechtický hradní vrch obýván již v prehistorických dobách. První doložená písemná zmínka o hradě coby součásti královských hraničních pevností chránících západní hranici Uherska pochází z roku 1276. Hrad velmi často měnil majitele, až se dostal do správy a užívání rodu Nádasdyovců. V průběhu 17. století ztratil hrad na svém strážním významu a začal chátrat a pustnout.

Hrad nechvalně proslavila manželka župana a hlavní kapitána uherských vojsk Františka Nádasdyho Alžběta Báthoryová (1560–1614), která je po celém světě známá jako Čachtická paní. Čachtickou paní totiž můžeme bez rozpaků označit za největší masovou vražedkyni v našich dějinách. Některé zdroje jí dokonce přisuzují světový primát, jelikož Báthoryová za více než 25 let na svém panství zavraždila přes 600 mladých dívek.

Legenda praví, že se koupala v jejich krvi, aby si uchovala svou krásu a mladost. Ironií osudu zůstává skutečnost, že se o jejích činnostech od samého začátku vědělo. Její manžel ji nejen kryl, ale sám byl přítomen umučení své vlastní sestry. Na popud krále Matěje II. začal případ vyšetřovat palatín Juraj Thurza, kterému se podařilo přistihnout Alžbětu Báthoryovou přímo při činu. Čachtická paní byla odsouzena k doživotnímu žaláři. Trest si odpykávala na svém hradě a zemřela o 4 roky později v roce 1614. Jiná legenda praví, že je Čachtická paní zazděna někde na Čachtickém hradě. Podle jiného příběhu je pohřbena v kostele v Čachticích. Údajně se zjevuje návštěvníkům hradu, aby je zavedla k hadovi se zlatým klíčem od skrytých pokladů.

Hrad Červený Kameň

Původně královský mohutný a výjimečně dobře zachovalý hrad Červený Kameň ze 13. století stojí na křemencovém skalním ostrohu v obci Častá asi 30 km od Bratislavy. Hrad byl součástí pohraničního opevnění západních uherských hranic.

Na hradě se střídali majitelé a během historie došlo k celé řádě důležitých úprav a přestaveb. Vznikly tak například vysoko klenuté sklepy dlouhé 72 m se stropy vysokými 9 m, které jsou největší ve střední Evropě.

Až do roku 1945 patřil hrad rodu Pálfyovců, kterým se během rozsáhlých stavebních úprav podařilo přebudovat jinak strohou pevnost v renesančně-barokní sídlo s unikátní vnitřní výzdobou, impozantními a výjimečně zachovalými interiéry zdobenými štukovou výzdobou a nástěnnými malbami s převážně mytologickým výjevy.

Obdivovat zde můžeme sbírky historického nábytku, výtvarných děl, zbraní, porcelánu a keramiky. Návštěvníci mohou navštívit i prostory hradní lékárny, knihovnu, rytířské sály nebo třeba Salla Terenu (zimní zahradu).

Spišský hrad

Spišský hrad je se svou rozlohou více než 4 000 m2 největším hradem na Slovensku a zároveň patří k největším hradům v Evropě. Celý areál hradu je společně s okolními památkami Spišské Podhradie, Spišská Kapitula a kostel v Žehře zařazen na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.

I když první doložená písemná zmínka o župním hradě pochází až z roku 1120, četné archeologické výzkumy na této lokalitě dokládají osídlení oblasti již od 4. století př. n. l. Budování hradního areálu probíhalo dlouhých 600 let. V první polovině 13. století chránilo hradní akropoli kamenné opevnění, které sehrálo zásadní obrannou roli v tatarském obléhání v roce 1241. Ve stejné době byl postaven románský palác s obytnou věží a později k přibyl i proboštský palác s dnes již neexistující románskou kaplí. Hrad byl obýván až do roku 1703. V roce 1780 jej zachvátil požár, jehož důsledkem byly rozsáhlé škody a hrad již nikdy nebyl obnoven a začal pustnout.

Hradní areál je přístupný veřejnosti a návštěvníky láká mimo jiné na ukázky historických bojových umění nebo třeba sokolnictví. Hradní areál si také oblíbily filmové štáby a natáčela se zde celá řada filmů. Jen namátkou můžeme jmenovat např. Dračí srdce.

Trenčínský hrad

Trenčínský hrad je nepřehlédnutelnou dominantou města Trenčín. První písemná zmínka pochází z 11. století a popisuje obytnou věž s rotundou. Předpokládá se však, že dnešní hrad byl vybudován v místech, kde stávalo mnohem starší hradiště. Hrad byl součástí obranného opevnění Uherského království a na konci 13. století se stal majetkem rytíře Matúše Čaka Trenčianského, který spravoval rozsáhlá území a stal se legendárním „pánem Váhu a Tater“. Kromě jiného nechal přistavět mohutně opevněný obytný palác.

Expozice instalované v tzv. Matúšově věži nabízí pohled do běžného života a způsobu bydlení šlechty v polovině 11. století. Prohlídka pak pokračuje po nově postaveném schodišti do Barbořina paláce, k dělovým baštám a do lapidária. Stěny paláců jsou zdobeny gotickými a renesančními nástěnnými malbami.

Můžeme zde také navštívit expozice Trenčínského muzea, které bylo založeno již v roce 1877 a mapuje dějiny trenčínského regionu. Zajímavá je například výstava historického nábytku, zbraní nebo třeba archeologické exponáty z prehistorických dob.

DALŠÍ VÝBĚRY HRADŮ A ZÁMKŮ:ČESKÁ REPUBLIKA, POLSKO, NĚMECKO, RAKOUSKO