Dinosaurus s netopýřími křídly – další „zvrhlý“ nápad evoluce?
Občas to vypadá, jako by si evoluce se svými schopnostmi nevěděla rady. Její poslední objevený pokus vypadá jako kříženec dinosaura a netopýra.
Pokud existuje Bůh, tak má opravdu velmi zvláštní smysl pro humor. Ovšem pokud neexistuje a evoluce si jen metodou pokusu a omylu prošlapává cestičky k ještě dokonalejším tvorům (aby je v průběhu času nechala vyhynout), tak yi qi je opravdový unikát.
Dinosaurus s tímto podivným jménem vypadá, jako by byl dinosaurem z větve vedoucí k ptákům, jimž někteří vědci říkají trefně „ptákosauři“. Ovšem křídlo, tedy blána natažená mezi prsty, až příliš nápadně připomíná netopýra. Zatímco jméno yi qi je jednoduché, pouhopouhá čtyři písmena, tak název skupiny, do níž patří, je naopak dost komplikovaný. Yi qi patří mezi skanzoriopterygidy (Scansoriopterygidae), což je zvláštní skupina okřídlených dinosaurů.
Ráj paleontologů
Jeho fosilie spatřila světlo světa nedaleko Pekingu, kde odpočívala v bloku horniny staré 160 milionů let. Čína je pro paleontology zemí zaslíbenou a týmy paleontologů odtud každou chvíli hlásí nějakou novinku. Objev yi qiho nemá na svědomí profesionální tým, ale jeden z čínských farmářů. Nutno dodat, že to není první „farmářský“ nález, v nadsázce se dá říct, že to občas v Číně vypadá, že farmář s vodním buvolem v zápřahu jsou jedním za základních nástrojů paleontologického výzkumu. Jeho jméno pocházející z mandarínské čínštiny má znamenat „podivné křídlo“ a právě tady je ona až zarážející podobnost s netopýry, kteří na svůj vznik ještě čekali.
Emily Willoughby, (e.deinonychus@gmail.com, emilywilloughby.com) - Own work. Licensed under CC BY-SA 4.0 via Wikimedia Commons
Křídlo je uchyceno k abnormálně prodlouženému třetímu prstu a otisk neúplné fosilie naznačuje, že blána byla natažena i mezi dalšími prsty. Yi qi byl silně opeřený (nebo snad chlupatý?) a poměrně malý, jeho váha je odhadována na 360 g. Z jedné fosilie se dají těžko odhadovat jeho letecké schopnosti. Netopýři jsou na rozdíl od ostatních létajících savců velmi dobří aktivní letci. Ať už se jedná o poletuchy či některé vakoveverky, vždy jde jen o pouhopouhé, tu více, tu méně šikovné, „plachtaře“. Jak dobrým letcem byl yi qi, se vědci zatím přou.
V současnosti se kloní spíše k tomu, že zvládal klouzavý let se schopností jeho směr korigovat. Mohl tedy prolétávat, tedy spíše řízeně klesat mezi stromy a vyhýbat se překážkám, ale nejspíše nedokázal vyletět nahoru. Jeho let mezi jinany a obrovitými přesličkami tak nejspíše připomínal pohyb dráčka létavého (Draco volans), jehož lze zahlédnout v lesích jihovýchodní Asie. Otázkou zůstává, proč tento způsob křídla vymizel společně se skupinou dinosaurů a musel čekat na své znovuzrození až do nástupu netopýrů.
Text: Topi Pigua