Zbraně z potopené lodi královny Alžběty předběhly dobu o desítky let. Dívejte se na Primě PLAY

Jediná alžbětinská loď, která kdy byla objevena v britských vodách, leží 30 metrů pod hladinou asi 1,5 km od ostrůvku Alderney v souostroví Normanských ostrovů. Ztroskotala cestou do Bretaně, kam britským expedičním silám jen čtyři roky po zkáze španělské Armady vezla v roce 1592 potraviny, ošacení a vojenský materiál. Vrak byl objeven už v roce 1977, ale teprve nyní vydal své největší tajemství. Odborníci totiž zjistili, že loď byla vyzbrojena 12 děly stejné ráže umožňujícími koordinovanou palbu – a to o jedno století dříve, než se dosud předpokládalo. Dokument Ztracené zbraně královny Alžběty můžete vidět na Primě PLAY.

Loď, jejíž jméno se dosud nepodařilo zjistit, byla 20 metrů dlouhá, s hlubokým ponorem a vysokou zádí a připomínala pozdější holandskou pinasu. Šlo na tehdejší dobu o silně ozbrojenou válečnou loď a právě jejích 12 děl je důkazem vojenské revoluce, která se odehrála za vlády Alžběty I. (1558-1603).

Jiná děla

Dosud se mělo za to, že Alžběta používala stejná děla, jako její otec, Jindřich VIII. (vládl 1491-1547). Jeho vlajková loď Mary Rose (potopila se o 47 let dříve, než loď nalezená u Alderney) sice byla moderním plavidlem, ale nesla zarážející směsici děl. Mnoho z nich bylo navrženo pro pozemní armádu, měla různé tvary, střílela různou municí a různou rychlostí a měla různorodou palebnou sílu. To odráželo stav, kdy námořní střetnutí ještě nevyhrávala děla, ale vpád pěchoty na palubu nepřátelské lodi. Pokud Alžběta přestala na palubách svých lodí používat nesourodá děla pozemních armád a nahradila je sériově odlévanými děly stejné ráže, stalo se tak desítky let před tím, než totéž učinili její protivníci.

Hlavním z nich byl v té době bezpochyby španělský a portugalský král Filip II., který Alžbětě nemohl zapomenout, že odmítla jeho ruku. Alžběta navíc byla na rozdíl od své předchůdkyně na trůnu Marie Tudorovny (byla Alžbětinou nevlastní sestrou a ženou Filipa II., ale zemřela) protestantkou, což katolického Filipa pobuřovalo. Ani další Alžbětin krok, poprava Marie Stuartovny, španělského krále nepotěšil, a když navíc začala Alžběta podporovat nizozemské vzbouřence a povyšovat korzáry, jako byl Francis Drake, do šlechtického stavu, rozhodl se proti Anglii vyslat invazní armádu.

Rychlý konec Armady

Pro invazi připravil Filip II. impozantní sílu. Jeho Armada čítala na 130 lodí vyzbrojených 1500 mosazných a 1000 železných děl s 8000 námořníky a 18 000 vojáky na palubě. Loďstvo bylo tak veliké a drahé (jeho vydržování stálo Filipa polovinu jeho ročních příjmů – a to byl nejbohatším králem Evropy), že se útok nedal odkládat a osud Anglie, která tehdy ani neměla pozemní armádu, visel na vlásku.

Jenže všechno se odehrálo jinak. Armada vyplula z Lisabonu na konci května 1588. Týž rok ji Angličané porazili v bitvě u Gravelines a dílo zkázy dokonaly prudké bouře a skaliska u skotských a irských břehů. Zpět se vrátila jen polovina lodí s 10 000 muži.

Muškety místo luků

Loď nalezená u Alderney vezla na palubě zásoby pro britské vojáky operující v letech 1591-94 v Biskajském zálivu, kde Španělům účinně bránili ve využití tamních přístavů. Zajímavé je, že zatímco na Jindřichově Mary Rose se našly stovky dlouhých luků (Angličané se po staletí nařízením zákona museli učit střílet z luku), vrak u Alderney byl už plný mušket. Když odborníci jednu z nich vyzvedli a vyrobili její přesnou repliku, zjistili, že kulka z tehdejší muškety letěla šestkrát rychleji, než šíp vystřelený z dlouhého luku. Hrudní pancíř o tloušťce 2 mm, který byl také nalezen na palubě vraku, pak tato mušketa – na rozdíl od koltu americké armády – spolehlivě prostřelila.

Počátky budoucí britské námořní síly sledujte v dokumentu Ztracené zbraně královny Alžběty na Primě PLAY.

(mih)