Tohle není dobrá zpráva! Toxické sinice se přemnožují čím dál častěji

Za přemnožené sinice mohou ve Spojených státech především hnojiva, která se do nádrží dostávají z polí – ale pomáhají tomu zřejmě i klimatické změny. Tento týden vyšla nová práce Environmental Working Group (EWG), v níž vědci shromáždili data o přemnožených sinicích od roku 2010. Zaznamenali přibližně 300 takových událostí. Přitom jen vloni došlo k 169. Jde o první celoamerickou studii na toto téma.

Sinice a klima

Podle této zprávy zřejmě nejen dochází častěji k situacím, kdy se přemnoží sinice, ale funguje to také opačně: tento jev může klimatickou situaci ještě zhoršovat, a to poměrně významně.

Studie EWG vycházela ze satelitních snímků vodních nádrží před a po vypuknutí bujení sinic. Je sice možné, že částečně za vyšší výskyt může lepší monitoring, ale zřejmě jsou podle vědců i tak údaje o výskytu sinic spíše podceněné.

Erijské jezero jako příklad

Typickým příkladem změn je Erijské jezero, které leží na hranici mezi USA a Kanadou. K přemnožení sinic tam docházelo poměrně běžně v šedesátých až osmdesátých letech dvacátého století, především v západní části jezera. S tím, jak se vylepšovala kontrola znečištění, se ale situace stále lepšila. Až do doby před přibližně deseti lety. Nyní se tam přemnožené sinice objevují pravidelně každým rokem.

Projevují se jako velké skvrny zelené vegetace na jezeře. Jejich hlavní příčinou jsou zemědělská hnojiva, která se do jezera dostávají z polí, odkud je spláchnou deště. Obsahují totiž fosfáty, z nichž jsou sinice schopné brát si živiny.

Protože jde o nesmírně ziskový sektor, nedaří se to zatím příliš regulovat – zatímco města si budují drahé čističky, aby odtamtud do přírody neproniklo téměř nic, z polí se do jezer a moří uvolňují obrovská kvanta látek, z nichž mohou sinice žít.

Přihřívání klimatu

V dubnu letošního roku vědci z Minnesotské univerzity oznámili, že vodní nádrže a lidmi vyrobené rezervoáry vody jsou zodpovědné asi za pětinu skleníkových plynů, které lidstvo uvolňuje do atmosféry spalováním fosilních paliv. Nejvíce se jedná o metan, což je velmi silně působící látka, která má na klima mnohem horší dopad než oxid uhličitý.

„Zjistili jsme, že s tím, jak se jezera stávají kvůli sinicím zelenějšími, atmosférický efekt jezer raketově stoupá,“ uvádí John Downing, který studii vedl. „Příčinou je, že jak se odumřelé organismy rozkládají, uvolňuje se z nich do atmosféry metan a oxid uhličitý,“ dodal. Podle Downingova výzkumu stačí i malý nárůst hmoty sinic, aby se skleníkový efekt jezer zvýšil o 5–40 procent.

Downingův tým se zaměřil právě na Erijské jezero, které funguje jako ideální cíl výzkumů. „Atmosférický efekt plynů, které vycházejí z Erijského jezera, je nyní asi osmnáctkrát vetší než dopad všech aut v Detroitu,“ uvedl Downing. „Pokud by se Erijské jezero stalo celé tak zelené jako jeho část okolo města Toledo, pak by se uhlíkové emise z něj zdvouapůlnásobily a byly by ekvivalentem sedmi milionů automobilů,“ představil vědec katastrofický scénář.

„Lidé jsou znepokojení, že sinice zapáchají a že mohou zranit jejich domácí mazlíčky, ale existuje i další důvod, proč si nenechat naše jezera zničit – mohou totiž způsobit významnou klimatickou změnu,“ dodává vědec.

Text: MK