Sníte o kvalitním a dlouhém životě? Věda radí, jak na to

V časopise Circulation se nedávno objevily výsledky zajímavého výzkumu, v jehož rámci se vědci zaměřili na zkoumání pětice faktorů životního stylu a jejich dopadu na délku lidského života. Odborníci tak reagovali na nelibou situaci americké populace, která svědčí o její kratší délce života ve srovnání s obyvateli téměř všech ostatních zemí s vysokými příjmy. Výsledky odhalily, že lidé, kteří nepijí více než jednu sklenici alkoholu denně, udržují si zdravou tělesnou hmotnost, konzumují vysoce kvalitní potraviny, zdržují se kouření a pravidelně cvičí, mají větší šanci žít déle než 50 let. Ženy, jež dodržovaly tuto pětici zásad, žily v průměru o 14 let déle než jejich rodiče. Mužům se za stejných podmínek život průměrně prodloužil o celých 12 let.

Jak se tedy zdá, ať už jsou všeobecné rady o nekouření, cvičení a hubnutí jakkoliv všední, tyto prosté návyky stále patří mezi klíče ke kvalitnějšímu a delšímu životu. O to víc je až s podivem, že ani jeden z nich většina lidí během svého života neuchopí. A pokud ano, slabá vůle nakonec často zvítězí. Pojďme se podívat, které návyky se staly středem badatelské pozornosti.

Zdravá hmotnost

Vědci se v prvé řadě zaměřili na index lidské tělesné hmotnosti (BMI), který vzájemně srovnává tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. BMI si může každý jednoduchým způsobem vypočítat, ovšem na výsledky je třeba pohlížet jako na orientační čísla. Průměrnou hodnotu sice lékaři využívají k získání hrubého odhadu tělesného tuku, ovšem v případě některých osob nebude výsledek nijak přesný. Například svalnatí sportovci nebo naopak starší lidé, s minimem svalové hmoty, se mohou dopočítat k nepřesnému BMI. Na druhou stranu, pokud mají odborníci k dostání vysoký počet obyvatel, průměrný index lidské tělesné hmotnosti vykresluje mnohem přesnější obraz. Výsledky se shodly na tom, že lidé, jejichž BMI byl mezi 18,5 a 22,9 měli vyšší šanci žít déle než ti, kteří měli hodnotu mimo tento rozsah.

Přenášení nadbytečného tuku může změnit způsob, jakým buňky fungují. Tyto změny pak způsobují onemocnění, jako je cukrovka druhého typu a negativně ovlivňují kardiovaskulární systém, což vede k větší náchylnosti k vysokému krevnímu tlaku. Dobrou zprávou je, že i malé snažení vedoucí ke „shození“ pouhých několika kilogramů může znamenat velké zdravotní plusy. Ostatně ztráta pouhých 5–10 procent tělesné hmotnosti může významně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Nic se ale nemá přehánět a také velmi nízká hmotnost není pro lidské zdraví ideální. Nedostatek tuků může například zabránit přirozenému pohybu hormonů v celém těle.

Umírněné pití alkoholu

Studie rovněž potvrdila, že lidé, kteří konzumovali průměrné množství alkoholu, měli větší šanci žít déle než těžcí pijáci. Za ideální míru alkoholu bylo stanoveno množství od 5 do 15 gramů za den u žen, v případě mužů pak od 5 do 30 gramů. Podle Národního institutu zdraví (NIH) obsahuje běžný alkoholický nápoj asi 14 gramů čistého alkoholu. Alkoholová problematika je však považována za stále neprobádanou. Ačkoliv o škodlivosti nadměrné konzumace pevné důkazy existují, hranice mezi mírným pitím a abstinencí je nejistá. Stále totiž neexistují solidní studie s dostatečným počtem účastníků. Prozatím tedy nelze jednoznačně konstatovat, zdali je lepší pít alkohol méně nebo raději vůbec. Jestliže chcete udělat pro své zdraví maximum, dostupné výsledky za nejchytřejší krok považují pít buď velmi malé množství nebo alkohol nepít vůbec.

Vysoce kvalitní strava

Špatná strava má přímý vliv na různé faktory, jako je krevní tlak, hladina cholesterolu a tělesná hmotnost. Poslední vědecké výsledky označují za nejzdravější volbu středomořskou stravu a celé nezpracované potraviny. Zároveň platí, že občasný „prohřešek“ v podobě nezdravého pamlsku je mnohem lepší než pravidelné selhávání při striktním dietním plánu. Pro posuzování jednotlivých jídel vědci použili specifickou metodu, během níž studovali jednotlivé složky jídel. Tradiční italské lasagne například rozložili na hovězí maso, sýr ricotta, cibuli a další ingredience. Sýr dále separovali na mléčnou a tukovou složku.

Tabáková zdrženlivost

Díky neúnavnému tabákovému lobby si lidé ještě nedávno mysleli, že je kouření tabáku pro lidské zdraví prospěšné a zdravé. Sami lékaři kouřili a častokrát kouřový dýchánek doporučovali i svým pacientům, kterým chtěli ulevit od stresu a přebytečných kil. Tyto dny jsou však dávno pryč. Kouření tabáku výrazně zvyšuje šanci onemocnět rakovinou plic a jinými plicními a srdečními problémy. Pokles spotřeby tabáku za posledních 50 let je ostatně hlavní důvod, proč průměrná délka života Američanů vzrostla. Pokud tedy kouříte, měli byste dělat maximum pro to, abyste co nejdříve přestali.

Dennodenní cvičení

Studie dále zjistila, že lidé, kteří cvičili nejméně 30 minut denně v mírném až těžším tempu (včetně rychlé chůze), byli v nižší rizikové skupině ohrožené některými onemocněními v pozdější fázi života. Každodenní cvičení tedy prokazatelně přispívá k dlouhodobějšímu věku. Cvičení totiž zrychluje metabolismus a hraje jednu z hlavních rolí v úbytku nebo udržení ideální hmotnosti. Kvalitní pohyb tak nejen zvyšuje šanci na delší život, ale také například zesiluje kosti a vytváří nové buňky. Nedávná studie dokonce naznačila, že i když vaši rodinnou anamnézu sužuje srdeční onemocní, cvičení může dané riziko snížit.

Text: Petr Smejkal