Šelmy, exotika, dobrodružství! Co vám nabídne začátek května na ZOOMu?

Vložíme vás do náruče divoké tundry, ukážeme krásy blízké přírody i vzdáleného vesmíru a tradičně odhalíme různá tajemství a divy světa. Pozor na pumu a Ivana Hrozného. Vydejte se na cestu s Prima ZOOM.

Premiérové tematické bloky vždy pondělí až neděle v čase 18.00–20.00 a 20.00–22.00.

4. 5. 18.00 – Děti tundry: Život v říši ledu

Původní obyvatelé poloostrova Čukotka se živili lovem tuleňů a chovem sobů. Žili tak v souladu s přírodou. Jenže nyní všechno v jejich světě, jedinečnou kulturu i výjimečné tradice, ohrožují ruští přistěhovalci a dopad moderní civilizace. Padesátiletý Eskymák jménem Eduard je lovcem a stejně jako ostatní se považuje za „Muže moře“ ze sibiřského pobřeží. Hluboko ve vnitrozemské tundře naopak žijí chovatelé sobů neboli „Muži pevniny“. Jejich izolované světy nespojují žádné železnice ani cesty, když se Eduard rozhodne navštívit svého kamaráda Kawase, musí zapřáhnout psí spřežení. Život na Čukotce se ještě stále zdá být v naprosté harmonii s přírodou. Nic na tom nezměnila ani sovětská zlovůle. Místní komunita 8000 obyvatel přesto musí čelit čím dál tím vážnější hrozbě. Ruští imigranti a tak zvaný příchod civilizace znamená ohrožení v podobě chudoby a vodky.

4. 5. 18.30 – Vzácná zvířata severního Německa

Díky přírodním rezervacím se zvířata, která byla dříve na pokraji vyhynutí, vrátila do jezer, řek, mokřadů a lesů severního Německa. Filmaři Svenja a Ralph Schiekovi tato místa často navštěvovali a podařilo se jim nové nájemníky zachytit na kameru. Orel mořský byl až do začátku 20. století považovaný prakticky za vyhynulého. Ale v dnešní době bylo několik párů tohoto druhu spatřeno v okolí řeky Elby a poblíž většiny velkých německých jezer. Narazit na norky nebo bobry je na druhou stranu pořád ještě hodně těžké. Jeden lovec se přesto v koutech německé přírody dobře zabydlel: rys. Díky záchrannému projektu se tato velká kočka, svého času považovaná za takřka vyhubenou, zase vrátila.

5. 5. 20.00 – Ivan Hrozný

V dětství osiřel a bojaři, kteří byli příslušníky nejvyšší šlechty, ho zneužívali. Není se proto čemu divit, že z cara Ivana Hrozného vyrostl strašlivý panovník. První vraždu spáchal, když mu bylo teprve 13 let a následně proslul nepředvídatelnými výbuchy smrtonosného hněvu. Tento dokumentární film rozebírá, jak se Rusko pod vládou Ivana Hrozného stalo sítí soukromých pozemků rozebraných šlechtou, zatímco na zbytek země padly nenasytné daně. Nechybí ani krvavé střety s Němci a Tatary nebo tragická láska k zabité Anastázii.

6. 5. 21.00 – Krásy nizozemské přírody (Jaro: Nový život)

Dechberoucí óda na oslavu ryzí krásy představuje nejkrásnější a nejživější prostředí mokřadů v celé Evropě. Oblast Oostvaardersplassen v Holandsku, která leží pouhé tři desítky kilometrů od metropole Amsterdam, je unikátním experimentem ve stylu: Necháme přírodu, ať si dělá, co chce. Jen během čtyřiceti posledních let se šest tisíc hektarů stalo domovem několika vzácných druhů ptáků včetně orla mořského, který z Holandska vymizel na konci středověku, a největšího stáda divokých koní na území Evropy, jež čítá okolo tisíce hlav. V srdci jedné z nejhustěji zalidněných evropských zemí leží oblast, jež se stala celosvětovým symbolem dynamické a přizpůsobivé matky přírody. Jedná se o vůbec nejnavštěvovanější dokument v nizozemských kinech, který získal spoustu cen a „nizozemského Oscara“. Rozhodně si tuto sérii nemůžete nechat ujít!

7. 5. 19.00 – Tajemství vesmíru I (Tajemství Slunce)

Nastal čas na nový pohled na prastarý vesmír. Vesmírné záhady skrývají tajemství naší minulosti i klíč k budoucnosti. Dokumentární seriál Tajemství vesmíru je příběhem o tom, jak jsme se dozvěděli vše, co o vesmíru víme. Od chvíle, kdy se člověk poprvé dostal do otevřeného vesmíru, už uběhlo půl století, ale teprve teď odhalujeme velká vesmírná tajemství. Robotická vozítka jsou našima očima na povrchu rudého Marsu. Sondy NASA se plnou rychlostí zavrtávají do prolétajících komet. Teleskopy zaměřené na hluboký vesmír zachycují explozivní zrod hvězd i jejich zánik v nitru černých děr. To všechno významně změnilo způsob, jakým na vesmír nahlížíme. Zatímco naše planeta taje kvůli globálnímu oteplování, je jenom přirozené upírat zrak k nebesům a přemýšlet o nových domovech. Našlo by se ve vesmíru nějaké jiné místo, kde by mohl existovat život? Nebo je domov skutečně jen jeden? Každý díl tohoto fascinujícího dokumentárního seriálu popisuje, jak došlo k zásadním objevům, a obsahuje výpovědi vědců i objevitelů, kteří se odvážili do neprobádaných končin naší i dalších galaxií.

8. 5. 19.00 a 19.30 – Odhalení: Konspirační spisy I (Tajné spolky a organizace; Tajné vládní sklady)

Odpočet deseti nejtajnějších spolků začneme klubem Hellfire. Vznikl v 18. století v Anglii a nejvýznamnějším členem byl Benjamin Franklin. Dalším spolkem je Majestic 12, založený roku 1947 Harrym Trumanem. Šlo o spolek, který se měl zabývat výzkumy UFO v oblasti 51. Dalším spolkem jsou Rytíři zlatého kruhu – důstojníci Konfederace, kteří chtěli zajistit vzestup Jihu. Členy byli např. Lincolnův vrah nebo psanec Jesse James. Známá skupina Opus Dei, založená r. 1928 ve Španělsku je katolickým řádem. Následuje klub Bohémů, založený r. 1892 v San Francisku. Pořádal letní festival, jehož seznam hostů se rychle rozrostl o prezidenty, manažery atd. Top 5 otevírá bratrstvo Lebka a hnáty, založené na univerzitě Yale roku 1832. Členy byli prezidenti, bankéři, milionáři, kongresmani, senátoři a také architekt projektu Manhattan. Číslo 4 patří skupině Bildelberg, kterou tvoří průmysloví magnáti, politici, finančníci. Členy byli Juan Carlos, Tony Blair, Angela Merkelová. První schůzka se odehrála v květnu 1954, cílem bylo zvýšení vlivu USA a Evropy. Templářští rytíři jsou číslem 3. Jejich začátek je spojován s křižáckými výpravami, konec se datuje na začátek 14. století. Nadále však žijí v Podvazkovém řádu, který vede princ Charles. Číslo dvě mají Svobodní zednáři – spolek, který vznikl z cechu kameníků na počátku 18. století. Třetina mužů, kteří podepsali americkou ústavu, byli zednáři, patřilo k nim také 14 amerických prezidentů. V čele je skupina s názvem Illumináti. Založil je německý filozof Adam Weishaupt v roce 1774. Mělo jít o svobodný spolek, kde jsou si všichni rovni, místo toho se snažili ovládnout všechny vlády a náboženství. Používali metodu rozděl a panuj a doposud se neví, jestli byli někdy rozpuštěni.

Dále míříme do Fort Knox v Kentucky – národního depozitáře mincovního zlata. Podle teoretiků zde zlato dávno není, namísto toho se tu střeží ty nejvzácnější a nejtajnější předměty. Poslední audit proběhl v roce 1953, roku 1974 tu provedli několik kongresmanů, kteří pořídili fotografie údajně falešného zlata. K dalšímu hloubkovému auditu již nedošlo a žádosti o něj byly zamítnuty. Konspirační teoretici tvrdí, že se zde střeží např. trosky mimozemských letounů. Dalším utajovaným a přísně střeženým místem je „Hangár 18“ ve Wright Patterson. Je to další místo, kde by mohly být ukryty trosky mimozemských letounů, nebo dokonce ostatky mimozemšťanů. Měl by tu být také zabavený nacistický experiment Die Glocke – zařízení, jehož funkce není přesně známá. Dalším místem, kolem kterého panuje mnoho nejasností, je Montauk v New Yorku. Zdejší tajná základna Camp Hero, vydávaná za rybářskou vesnici, je ve skutečnosti řadou podzemních bunkrů, kde se měly odehrávat různé experimenty a testování na lidech. Má se tu také pracovat s biologickými zbraněmi. Závěrem probereme projekt Paperclip – rozdělení amerických a nacistických vědců, kteří měli v Americe pracovat v Old Lyme v Connecticutu. Místo se stalo roku 1975 epicentrem lymské boreliózy. Camp Hero byl v roce 1984 uzavřen, ale borelióza oblast stále sužuje.

9. 5. 19.00 – Tajemství skrytá v prachu I (Machu Picchu – město v oblacích)

Říše Inků byla největším impériem v Jižní Americe, dokud v roce 1523 nepřišel Francisco Pizarro, který tuto říši dobyl. Klenotem této říše bylo dlouho utajené město Machu Picchu. Dodnes, téměř století od jeho objevení, není jasné, jaký byl jeho význam. Machu Picchu je postaveno na umělé plošině, na kterou se dá dostat pouze stezkami vedoucími džunglí. Kameny byly při stavbě dokonale opracovány. Terasovitá pole, která se táhnou kolem města, celou strukturu podporují.

V současné době je město v ohrožení, jelikož zde dochází často k sesuvům půdy, ale také proto, že město navštěvuje denně neúnosně mnoho turistů.

9. 5. 21.00 – Puma!

Pumy jsou mocnými šelmami, které se nepodaří často zachytit na kameru. Hlavními hrdiny dokumentárního filmu Puma! jsou přesto samice a tři mláďata z Národního parku Torres del Paine v jižní části Chile. Moderní technika a kamery vybavené tepelnými i pohybovými senzory ovládané na dálku natočily tato úžasná zvířata nerušeně v jejich přirozeném prostředí. Také celý park představuje jedno z nejkrásnějších míst na naší planetě, vyzdobené granitovými vrcholy, tyrkysově modrými jezery, bělostnými ledovci a rozlehlými stepmi, po kterých se prohánějí neobyčejná divoká zvířata.

10. 5. 18.00 – Asijské divy světa (Petronas Towers)

Dominantou dnešního hlavního města Malajsie Kuala Lumpur je mrakodrap Petronas Towers. Tento mrakodrap je tvořen dvěma identickými věžemi, které jsou spojeny průchozím mostem. Právě díky průchozímu mostu tak celkově mrakodrap působí jako brána k nebesům. Architektem této velmi zajímavé, ale i krásné stavby je Argentinec Cesar Pelli, jenž se svým návrhem vyhrál architektonickou soutěž, kterou v devadesátých letech vyhlásila malajská vláda. Samotnému architektovi a jeho stavitelům ovšem s výhrou připadl těžký úkol. Museli mrakodrap postavit za tři roky. To bylo v prostředí Kuala Lumpuru skutečně těžké zadání. Město totiž stojí na naplaveninách měkkých vrstev. Z tohoto důvodu se tato stavba stala stavbou s nejhlubšími základy na světě. Pylony, na kterých stojí základová deska, sahají do hloubky 120 metrů. Dalším problémem byl požadavek, aby stavba byla postavena z betonu. V důsledku toho se tak Petronas Towers staly nejtěžší stavbou na světě. Původní návrh pak musel architekt doplnit o jakési věžičky, které nakonec umístil na střechu budov a které měly zajistit, aby se věže staly nejvyššími dvojčaty na světě. Neskutečným problémem se stala i stavba spojovacího mostu mezi věžemi. Při umisťování mostu na místo totiž do centrálního počítače uhodil blesk a most zůstal neovladatelně viset několik stovek metrů nad zemí. Usadit se ho podařilo až po dalších třech dnech. I přes tyto problémy jsou dnešní Petronas Towers jedním z nejkrásnějších mrakodrapů světa a Kuala Lumpur může být na tuto stavbu právem hrdé.

10. 5. 20.30 – Na cestě

Je jen jeden autobus na světě, na jehož střeše koncertoval hollywodský akční hrdina Steven Seagal – česká Škoda ŠL 11 ze 70. let. Kdysi jezdila po našich silnicích a městech. Byl to spolehlivý linkový dříč i dobrý zájezdový průvodce. O 44 let později se ho skupina nadšenců rozhodla zrenovovat a přestavět ho na výjimečný Tour Bus. Od loňského jara objíždí česká a slovenská města spolu s festivaly, aby na mobilním pódiu na své střeše poskytl prostor pro vystoupení domácích i zahraničních hudebníků. Zahráli si na něm například N.O.H.A., Mike Spirit, Republic of Two, Android Asteroid, Mydy Rabycad a mnoho dalších. Kromě toho byl hlavním korábem pro podzimní tour PSH a Prago Union, kteří vystoupili v 5 českých městech. Během festivalu Rock for People na jeho mobilním pódiu neplánovaně přistál Steven Seagal se svým bluesbandem. Muž z cejchem smrti byl tehdy na festivalu bezpečně jediným interpretem s vlastní ochrankou. Jde již o třináctý Tour Bus na světě, který podporuje a provozuje největší výrobce energetických nápojů. První zemí na světě, kde vznikl podobný projekt, bylo Německo. Na renovaci a úpravě autobusu se odpracovalo 4500 hodin práce, na nichž se podílelo 11 firem. Do konstrukce autobusu bylo nainstalováno 8 ocelových nosníků se vzpěrami, které procházejí odspoda až nahoru a které se po zaparkování zapustí do země jako u stavebního jeřábu, aby byla zajištěna 100% stabilita rozkládacího pódia. To svou velikostí stačí pro vystoupení jakékoli hudební skupiny. V zadní části autobusu je vytvořena speciální backstage pro hudebníky, kteří tam mají šatnu, můžou si zde odpočinout nebo si tu udělat večírek. Příběh o jeho přestavbě a působení na festivalech zachycuje v tomto krátkém dokumentárním snímku režisér Luboš Svoboda. Uvidíte v něm souboj s časem, protože od začátku renovačních prací chyběly do prvního vystoupení neskutečné 4 měsíce. Normálně by přitom podobný projekt vyžadoval celý rok. Ve filmu vystoupí i velká část hudebníků, kteří si na něm během loňské sezony zahráli. Autobus je na světě a vozí do našich měst spoustu radosti. Pozorně sledujte silnice kolem vás. Třeba se letos vydá i za vámi.