Selfíčka jsou nemoc! Jak poznat, jestli jí trpíte
Fenomén selfie v posledních letech dostal nás všechny, ovšem nedávno se objevily obavy, že se možná jedná o výrazný problém. Hrozí vám taky selftitida? Jak ji poznáte?
A je to tu. Další chování, které mnoho z nás považuje za standardní, bylo označeno za psychickou chorobu. Nedávno jsme psali o rizicích spojených s nadměrným hraním počítačových her či užíváním smartphonů, nyní je hrozbou i zdánlivě nevinné pořizování selfíček. V čem tato nemoc spočívá?
Selfie jako fenomén
V roce 2013 bylo slovo selfie přidáno do oxfordského slovníku, čímž byla definitivně stvrzena jeho existence a nutnost tento fenomén reflektovat. Už o rok později se objevil termín „selftitida“ (v angličtině selftitis), i když pouze v humorných souvislostech – po internetu začal kolovat hoax, že Americká psychologická asociace navrhuje zavedení tohoto pojmu jako regulérní psychické poruchy. Tenkrát se jednalo pouze o vtip, narážející na stále rostoucí popularitu této kratochvíle. Jenže každý vtip časem přestane být vtipný.
Na několika stech dobrovolnících v Indii byl proveden výzkum, který sledoval konkrétní projevy nemoci. Proč zrovna v Indii? Tato země je totiž na Facebooku zastoupena nejpočetněji, stejně jako počet úmrtí vinou selfíček v nebezpečných situacích. A kdo je tedy typický rizikový případ selftitidy? Především se jedná o ty, kteří potřebují pozornost druhých lidí, nemají dostatečné sebevědomí a snaží se právě tímto způsobem zvýšit svůj společenský status. K tomu účelu byla vytvořena škála o dvaceti položkách, které sledují chování potenciálně ohrožených lidí.
Těžká nemoc, nebo výmysl?
Dokonce existuje i dělení na tři stádia podle závažnosti choroby: hraniční, akutní a chronické stádium. Hraniční variace spočívá v pořizování selfíček alespoň třikrát denně, ale neumisťování na sociální sítě. Akutní stádium je pak silnější a zahrnuje i publikování fotek na internet. Největším problémem je pak samozřejmě chronická fáze, spočívající v nekontrolovaném pnutí po neustálém focení a alespoň šesti zveřejněných selfíček denně. Takové chování lze připodobnit k jiným závislostním projevům, možná se tak selfíčka časem zařadí mezi stejně rizikové látky jako drogy či alkohol. Jiní odborníci však argumentují, že takové nálepkování je přehnané a vede pouze ke zbytečnému zjednodušení, jež však nesouvisí s realitou. Co myslíte vy?
Text: MS