Ovce mohou poškodit váš mozek, hrozí vědci

Už několik let se o tom spekulovalo, přestože jistotu dodnes nemáme. Jeden zcela obyčejný toxin může způsobovat hrozivou nemoc s názvem roztroušená skleróza. Jedná se o takzvaný epsilon toxin, který vzniká působením jedné bakterie vyskytující se v půdě a také střevní mikroflóře ovcí i dalších zvířat. Jak na to vědci přišli?

Nebezpečí roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza spočívá v tom, že imunitní systém útočí na myelin, jímž jsou obaleny nervové buňky. Rozpad myelinové pochvy komplikuje komunikaci neuronů s dalšími buňkami, což v důsledku vede k oslabení spojů mezi celou centrální nervovou soustavou. V důsledku tak dochází k poruchám koordinace a pohybu, postiženy však mohou být i jakékoli kognitivní funkce. Roztroušenou sklerózu zatím není možné vyléčit, pouze zmírnit její symptomy, a tak snížit nežádoucí progres choroby. Hlavním důvodem, proč dosud nebyla objevena funkční léčba, je záhadnost vzniku nemoci – totiž proč začne imunitní systém myelinové obaly buněk vůbec napadat. A na tuto otázku bychom mohli znát odpověď.

Podezřelou je v tomto případě bakterie Clostridium Perfringens, která při svém množení vytváří řadu toxinů. Jeden z nich, pojmenovaný epsilon toxin, stojí kupříkladu za enterotoxémií ovcí. Tato nemoc postihuje především mladá jehňata a dokáže je velmi rychle zabít. Nejedná se přitom o žádnou vzácnost, nákaza se objevuje v naprosté většině větších chovů. Odtud už je jen krůček k přenosu na člověka…

Hrozba od ovcí

Vědci z Exeterské univerzity ve Velké Británii zkoumali 250 lidí, z nichž polovina byla nakažena roztroušenou sklerózou (a polovinu tvořil kontrolní vzorek zdravých lidí). Mezi nemocnými byla u celých 43 procent zjištěna protilátka proti epsilon toxinu, což značí, že tito lidé jí byli delší dobu vystaveni; ve zdravé skupině byla tato protilátka zjištěna u pouhých 16 procent, což je opravdu výrazný rozdíl.

S tím souvisejí i statistiky, že roztroušená skleróza je o poznání rozšířenější v zemích s chladnějším klimatem, kde se též často chovají ovce. Problémem přitom není pojídání skopového či jehněčího masa – proces vaření toxin zabije. Stačí se však pohybovat v blízkosti ovcí, jelikož bakterií (jejímž množením toxin následně vznikne) se pak člověk nakazí snadno.

Výzkumníci představili pracovní teorii, že imunitní systém po nákaze bakterií začne vytvářet protilátku, avšak zřejmě na toxin reaguje až příliš silně a začne napadat i vlastní buňky, v tomto případě myelinové obaly neuronů. Už v předchozích letech se přitom objevily spekulace, že tento toxin má s roztroušenou sklerózou mnohé do činění. Snad podobné objevy napomohou tomu, aby byla do budoucna i vytvořena efektivní léčba choroby.

Text: MS