My máme rádi víno… Chcete vědět jak moc?

Kolik vína vypijeme?

Češi si zakládají na tom, že jsou národem pivařů a statistiky jim to potvrzují. Jenže trendy se mění. A stále častěji zaznívá otázka, nejen zdali červené nebo bílé, ale jaké. Pomalu ale jistě se znalost vína a přestává platit vtip, že víno se dělí na 3 skupiny. Dá sa, nedá sa, dá sa Pražákom. Návštěva jakéhokoli ze supermarketů snadno vyvolá pocit, že u nás vládnou zahraniční vína a pohledem čísel tomu tak vlastně je. Celková spotřeba vína v roce 2017 byla u nás 2,1 milionů hektolitrů, přičemž vín ze zahraniční produkce bylo 1,5 milionů hektolitrů.

Červené nebo bílé

Spotřeba piva klesla, konkrétně z 20,46 mil. hektolitrů v roce 2016, na 20,32 mil. hektolitrů v roce letošním. V porovnání se spotřebou vína je to stále ještě číslo, které potvrzuje tezi o „národu pivařů“, ale nemusí to tak zůstat napořád. Aktuálně obsahuje produkční potenciál českých vinic 19 633,45 ha, přičemž osazených ploch je celkem 17 198,05 ha. Zbytek jsou vinice vyklučené či prostory s právem na opětovnou výsadbu a něco málo tvoří státní rezerva. Z hlediska preference červené kontra bílé vede s extrémním náskokem bílé. Hospodářské noviny uvádějí následující výměry: Veltlínské zelené 1639,8 ha, Müller Thurgau 1549,9 ha, Ryzlink rýnský 1242 ha a Ryzlink vlašský 1188,3 ha. Pak teprve přichází první odrůda červeného vína, a to Svatovavřinecké s osázenou plochou 1138,8 ha. Populární a takřka všude čepovaná „Pálava“, slaďoučká a poměrně často padělaná, se vůbec nedostala do první desítky. Ta se totiž pěstuje na pouhých 264 ha. Aktuálně se u nás vypije mezi 16–17 litry vína na osobu, přičemž nutno říct, že proti Vatikánu jsme skuteční žabaři. Tam totiž tamní prolijí hrdlem ročně průměrně 56 litrů. Nicméně zatím si vinaři letošní rok pochvalují, takže se máme na co těšit.

Laik dělí víno na „chutná – nechutná“, gurmán se smyslem pro obchod víno kupuje jako investici. Před pár lety zaplatil kupec v dražbě za burgundské Romanée-Conti v aukčním domě Sotheby v Hong Kongu rovných 1,6 milionu dolarů. Nebylo to za jednu, ale 114 lahví, což v přepočtu znamená cenu jedné láhve „pouhých" 114 000 dolarů.

Text: Topi Pigula