Muzea budoucnosti, která vás ohromí i zvenku: V Norsku ho maskují za velrybí ocas

Muzeum Velryba, Andøya, Norsko

Zaměření tohoto muzea je jasné nejen z názvu, ale vypovídá o něm i jeho vzhled. Dánští architekti ze studia Dorte Mandrup ho navrhli tak, aby z dálky připomínalo velrybí ocas nad hladinou moře. Snažili se respektovat téměř nedotčenou krajinu ostrova Andøya a muzeum udělat co nejméně nápadné.

Andøya leží u nejsevernějšího břehu Norska, asi tři sta kilometrů za polárním kruhem. Pro velrybí muzeum je to místo zcela dokonalé. Snad nikde jinde na světě se nedá během roku pozorovat tolik druhů velryb. Místními vodami migrují kulohlavci, plejtváci malí, vorvani, kosatky i obří keporkakové. A návštěvníci muzea na ně budou mít perfektní výhled ze speciálně upravené střechy, na které si budou moct udělat i táborák.

Muzeum umění, Bejrút, Libanon

Celých 2 700 čtverečních metrů vyhrazených pro výstavy mají v této unikátní budově doplnit ještě prostory pro různé performance nebo edukační programy. Počítá se zde dokonce i s restaurací. Zdaleka největším lákadlem a nejzajímavějším prvkem se ale má stát sedmdesát balkonů, které tu rozhodně nebudou jen pro parádu. Jsou navržené tak, aby i na nich mohli návštěvníci umění obdivovat. Tyto venkovní prostory galerie budou zcela nezávislé na rozložení vnitřních poschodí.

Projekt navrhla newyorská architektonická firma WORKac, jejíž spoluzakladatelka Amale Andarosová se v Bejrútu narodila. „Moderní muzea čelí velkému množství protichůdných požadavků,“ vysvětlila. „Potřebují velké a rozlehlé prostory, ale zároveň jistou intimitu. Měla by být ikonická a flexibilní, schopná prezentovat tradiční umění i podporovat práce začínajících umělců.“ Balkony jsou proto vymyšlené tak, aby se daly jednoduše zastínit, případně oddělit od okolního světa ochranným sklem. Vzhled budovy se zkrátka bude měnit podle umění, které v ní vystaví.

Muzeum vědy a techniky, Šen-čen, Čína

Muzeum má být pomyslnou třešničkou na dortu takzvaného Města věd. Jakmile ho uvedou do provozu, propojí se s místními univerzitami, výzkumnými ústavy a dalšími vědeckými pracovišti. Návštěvníci tak budou moci na 125 tisících čtverečních metrů obdivovat a zkoumat čínské vědecké objevy i technický pokrok.

Tvar budovy, terasy, prosklené plochy, termální izolace a další prvky by měly fungovat tak, aby zcela minimalizovaly spotřebu energie.

Muzeum navrhla věhlasná firma Zaha Hadid Architects. Její zakladatelka Zaha Hadid, která nečekaně zemřela v roce 2016, je autorkou původního projektu na přestavbu pražského Masarykova nádraží a Florence. Finanční skupina Penta, investor projektu, se ale nakonec rozhodla z návrhu postavit jen jednu z osmi navrhovaných budov a zbytek nechává přepracovat.