Menší riziko mozkové mrtvice? Přestěhujte se do lepší čtvrti!
Dlouhodobý výzkum potvrdil, že určité prostředí zvyšuje potenciální riziko mozkové mrtvice.
Životospráva, genetické predispozice, stres... To vše má vliv na výši rizika mozkové mrtvice. Vědci z University of Alabama nedávno objevili další faktor, který toto riziko zásadně ovlivňuje. A není jím nic jiného, než naše okolní prostředí a s tím související socioekonomický status!
Deset, dvacet, mrtvice!
Mrtvice, také známá jako cévní mozková příhoda, je náhlé se rozvíjející postižení mozku vznikající v důsledku poruchy prokrvení mozkové tkáně. Často vede k ochrnutí, poruchám řeči i sluchu nebo jednostranné slepotě. Faktory, které riziko mrtvice ovlivňují, jsou všeobecné známé, přesto se mrtvice nedá předpovídat. Nárůst výskytu mrtvice se celosvětově zvyšuje o 1–1,5%. Příčinnou je nejen zvyšování průměrného věku dožití, ale také je na vině řada civilizačních chorob a především nezdravý způsob života.
Cholesterol, cukrovka, obezita – nemoci, které vedou k mrtvici
Nedávno byla v americkém online magazínu Neurology publikována studie, která se zabývala otázkou potenciálního rizika mozkové mrtvice a jak jej ovlivňují rasové a geografické faktory. Mrtvice je totiž úzce spojena s vysokým cholesterolem, cukrovkou, obezitou, vysokým krevním tlakem a kouřením – tedy s onemocněními, která mají vysoký podíl na úmrtnosti Američanů. „Na mrtvici ročně umírá významně větší podíl Afroameričanů než bělochů,“ řekla profesorka Virginie Howardová, vedoucí autorka celé studie, a dodala: „V důsledku mrtvice umírá více lidí žijících v jihozápadním pásu země, který je také známý jako tzv. mrtvicový pás. Právě v tomto pásu umírá v důsledku cévní mozkové příhody daleko více lidí než ve zbytku Spojených států.“
Bez prevence se nikam nepohneme
Studie prokázala, že lidé, kteří žijí v chudších čtvrtích, mají daleko větší riziko mrtvice než jedinci, kteří mají vyšší sociekonomický status a žijí v „lepším sousedství“. Pozorování platilo i v případě, kdy se odstranily proměnné jako pohlaví, věk, rasa nebo region. Po odstranění dalších rizikových faktorů ale tato korelace zmizela. Podle autorů studie tak jedince ovlivňuje nejvíce sociokulturní faktor, a to prostředí samotné (horší životospráva, těžší manuální práce a podobně). „Je ale těžké oddělit vliv lidí, kteří ve vašem okolí žijí, a vliv prostředí samotného. Proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost strategiím a prevenci rizikových faktorů v rizikových oblastech,“ uzavřela Howardová.
Do studie bylo zapojeno 24 875 lidí s průměrným věkem 65 let, kteří nikdy neměli mrtvici. Studie zahrnovala 1833 městských a venkovských okresů. Účastnící byli rozděleni do čtyř skupin od nejnižší úrovně znevýhodnění až po nejvyšší. Studie samotná pak trvala 7,5 roku.
Text: Pavla Janoušková