Spisovatel, novinář a propagátor kosmonautiky Karel Pacner odešel do kosmického nebe

O tom, že v jeho díle bude jednou dominovat právě kosmonautika ale neměl v roce 1959, když jako čerstvě vystudovaný ekonom (absolvoval pražskou VŠE) nastupoval do redakce tehdejšího deníku Mladá fronta, ani tušení. V Mladé frontě dostal na starost psaní popularizačních článků o vědě, později vedl víkendovou přílohu.

Přes nejrůznější peripetie zůstal Karel Pacner svému deníku věrný po desítky let, do oficiálního – nikoliv ale intelektuálního – důchodu odešel až na jaře 2001. Stále psal články pro v té době již MF DNES, chrlil další knihy a spolupracoval s rozhlasem i televizí. Na dalších knižních titulech pracoval i krátce před svým odchodem do kosmického nebe.

Špioni, kosmonauti a televize

Ve své bohaté bibliografii má nejen tituly o dobývání vesmíru (například Kolumbové vesmíru, Sojuz volá Apollo, Poselství kosmických světů, Tajný závod o Měsíc), ale také o světové a československé špionáži (Československo ve zvláštních službách, Velké špionážní operace: První a druhá světová válka, Vyzvědačky pod rudou hvězdou, Atomoví vyzvědači, Velmistři špionáže a mnohé další).

Karel Pacner se ale zajímal i o moderní dějiny (například Osudové okamžiky XX. století nebo Osudové okamžiky Československa), odkaz vědeckých osobností (Rytíři lékařského stavu: 14 portrétů významných českých lékařů nebo Géniové XX. století) a psal také vědecko-fantastickou literaturu.

Bez povšimnutí Karel Pacner neponechal ani možnosti a přitažlivost televizního vysílání. Je autorem 13 půlhodinových dokumentů z historie raketové techniky a kosmonautiky, které se pod názvem Ze Země až ke hvězdám poprvé vysílaly v roce 1971. Je také spoluautorem 19dílné série Československo v síti zvláštních služeb, která v roce 2002 získala v Berouně cenu Trilobit.