Japonci koupili plzeň. Jak se vaří pivo po japonsku?

Pivo, respektive pivo plzeňského typu, je s českou kotlinou spojeno stejně silně, jako wiener schnitzel s Vídní, tequilla s Mexikem nebo zmrzlina s Itálií. Aktuálně se časy mění a proslulý pivovar v Plzni se stává, alespoň majetkově, japonským. Jaké mají Japonci s pivem historické zkušenosti?

Česká plzeň? Ale kdeže

Japonský pivovar Asahi Group Holdings se dohodl na koupi Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek se společnosti SABMiller. Cena? Bratru 7,3 miliardy eur (197,3 miliardy korun). Není divu, ostatně pivo Asahi se už nějaký čas vaří v pražském Bráníku. Nemá smysl lkát nad ztrátou „českého zlata“, neboť Plzeňský Prazdroj už dávno není českou komoditou. Od roku 1999 držela 100 % akcií tehdejší plzeňské firmy Prazdroj jihoafrická společnost South African Breweries. Ta se v roce 2002 sloučila s firmou Miller Breweries z USA, čímž byl vytvořen jihoafricko-americký koncern SABMiller, který má centrálu v Londýně.

Za pivem hledej Holanďany

Jakkoli to může vypadat, že Japonsko nemá s pivem nic společného, není to pravda. Budeme-li se probíjet (nebo propíjet) japonskou pivní historií, dostaneme se do období Edo/Tokugawa/, což je období japonských dějin mezi lety 1603 až 1867. V té době mělo Japonsko čilý obchodní styk s Evropou a podnikaví Holanďané si pro (nejen) své námořníky otevřeli v Japonsku první hospody. Ovšem je rozdíl pivo dovážet a pivo vyrábět. Hendrik Doeff (2. prosinec 1764 – 19. říjen 1837), holandský komisař v Dejimě, viděl, že dodávky piva utrpěly napoleonskými válkami probíhajícími na jeho mateřském kontinentu, a tak rozjel japonskou výrobu k zajištění svého oblíbeného moku. Komerční výroba piva začala v Japonsku později, svůj podíl na tom má mimo i William Copeland, který v roce 1870 otevřel pivovar v jokohamském Jarním údolí. Prvním Japoncem, který se měl pokoušet o domácí výrobu piva, měl být Koumin Kawamoto, čerpající základní informace z holandských receptů.

Japonci a pivo

Byť rýžová pálenka i rýžové víno má v zemi vycházejícího slunce mnohem delší kulturní tradici, pivo dobylo chuťové pohárky Asiatů a v Japonsku atakuje příčku nejpopulárnějšího alkoholického nápoje. „V roce 2006 jeho spotřeba zabírala téměř dvě třetiny z celkových 9 miliard litrů všech zkonzumovaných alkoholických nápojů. V r. 1959 bylo minimální množství piva nutného pro získání licence zvýšeno z 1 800 000 l na 2 000 000 l. Poptávka po pivu se rapidně zvýšila v důsledku progresivního ekonomického růstu mezi lety 1955 a 1965. Protože v Japonsku není legální vyrábět nápoje obsahující více než 1% alkoholu bez udělené licence, homebrewing není rozšířený. V současné době je v Japonsku přibližně 100 malých pivovarů,“ píše Petra Krchňáková na serveru pivovary.info.

Klíčová surovina pro výrobu piva, chmel, byl jako divoce rostoucí objeven na ostrově Hokkaido, dnes mají Japonci vlastní chmelnice. V polovině 19. století se na zkušenou do Německa vydal Seibei Nakagawa, který po návratu začal v roce 1875 provozovat pivovar Pioneers, jehož vlajkovou lodí se stalo pivo Sapporo Cold Beer. To následně proniklo i do současných pivních encyklopedií.

Co prodej pivovaru Japoncům znamená? Pro obyčejného konzumenta pro nejbližší měsíce nic, protože technologie nejdou změnit ze dne na den a zásoby surovin se musí spotřebovat. Možná je to jen taková malá ťafka české pivní hrdosti.

Text: Topi Pigula