Jak ničíme planetu? Masem!

Jednoduchá logika praví, že je mnohem energeticky náročnější vypěstovat kilo zrní než odchovat kilo masa, které se často právě tím zrnem živí. K produkci jednoho kilogramu čistého masa je třeba 6,5 kg zrní, 36 kg objemového krmiva a 155 litrů vody.

Máme se dobře, konzumujeme více masa

Spotřeba masa se za posledních 50 let zvedla padesátinásobně. Léta válečná, ať už budeme přemýšlet o válce první světové, či druhé, odčerpávala muže z polí rolnických a nechávala je ležet na polích válečných. Následně přišel boom euroatlantické hospodářské stability (v to nepočítejme desítky let komunistické stagnace až úpadku, který postihl východní Evropu). Aktuálně sní obyvatel USA 124 kg masa ročně a podle Evy Henzlerové z odboru vnější komunikace Českého statistického úřadu by bylo potřeba dalších 4 planet, abych všichni lidé na Zemi mohli konzumovat maso v množství průměrného Američana. Ostatně i u nás jsou teď k dostání steaky, hamburgery, hotdogy. Japonci, známí svým střídmým způsobem života, naprosto radikálním způsobem změnili jídelníček. Před 30 lety snědli pouhopouhé 4 kg masa, aktuálně jsou na 54 kg.

Čína vede

Plných 48 % produkce vepřového masa pochází z čínských chovů a i v oblasti chovu skotu vede Čína světový žebříček. Vzhledem k obrovské spotřebě hovězího není divu, že Američané jsou zároveň producenty hovězího a drůbežího. Čína, jejíž střední třída mohutně roste, vyžaduje více a více masa, a stejným způsobem postupuje Japonsko, což v praxi znamená, že tyto asijské země vyžadují dovoz masa v hodnotách v celkové hodnotě desítek miliard dolarů. Dokonce se už bádá nad umělým masem.

Ovoce není zrovna hit

„Podle výsledků strukturálního šetření v průběhu posledních pěti let významně poklesl počet pěstitelů ovoce i výměra sadů určených k produkci ovoce na trh. Počet pěstitelů se s porovnání s rokem 2012 snížil více než o čtvrtinu,“ píše Dagmar Lhotská v analýze ČSÚ.

Důkazem o extrémním nadbytku potravin v zemích Evropské unie a plýtvání je 175 kg vyhozených potravin ročně, které připadají na každého občana EU. Občas lze zejména z úst starších občanů slyšet, že „za komunistů bylo lépe“. Pokud se na tuto „hlášku“ podíváme prizmatem množství vyhozených potravin, nešlo by tolik potravin vyhodit prostě proto, že nebyly k dostání. Čím dál více se i u nás mluví o kvalitě potravin, kulinářské pořady v různé kvalitě (od křupek z odpadových kuřecích kůží až po vysokou kuchařinu) zažívají boom a Češi se více začínají orientovat v celé řadě potravin a pochutin. Od sýrů po víno, od masa po exotické ovoce a koření. Na jedné straně, alespoň u části populace, je orientace na kvalitu, na druhé straně stále platí, že našinci slyší na slevové letáky. Statistika je, jak praví známý bonmot, přesný součet nepřesných čísel. Pokud vezmeme statistický celosvětový průměr spotřeby masa, vyjde, že každý obyvatel naší planety sní 33 kg masa ročně. U nás se spotřeba pohybuje v rozmezí 75–78 kg na osobu a rok, přičemž čím dál více se orientujeme na kuřecí maso z klecových chovů.

Přitom v celosvětových statistikách jsou zahrnuti jak Indové preferující vegetariánský život, tak Američané, kteří, jak je napsáno výše, si maso rozhodně neodpírají.

Text: Topi Pigula