Co dělá horko s naším mozkem? Hloupneme, ale nejen to
Ukrutná vedra, která sužují nejen naši republiku, si nepřímo vybírají i daň na naší psychice. Jak přesně se zvýšená teplota na naší mentální pohodě projevuje? Pocení není zdaleka jediný problém…
Vlna veder, která v posledních dnech zasáhla Česko, nemá obdoby. Teploty se vyšplhaly téměř k 38 °C a od děsivých čtyřicítek už tak daleko nejsme. Nyní sice přichází lehké ochlazení, jenže nenechme se jím uchlácholit, podobné teplotní výkyvy se ještě budou opakovat. Vedle známých rizik pro lidi s kardiovaskulárními poruchami se však nabízí i zamyšlení, jak podobné teploty zasahují náš mozek? Tohle téma bychom totiž neměli brát na lehkou váhu.
Práce a horko nejdou dohromady
Tak předně, v horku se hůře pracuje. Nejde jen o nepříjemné pocení, ale vícero výzkumů ukázalo, že při vyšších teplotách se nám doslova zavařuje mozek – ať už se jedná o studenty vyplňující testy, nebo zaměstnance v kancelářích, všichni podáváme ve vysokých teplotách horší výkony. Naše kognitivní schopnosti se teplem snižují, a tak lze říci, že vlastně hloupneme. Loňská studie z Harvardovy univerzity takto sledovala skupiny studentů, z nichž někteří spali v klimatizovaných ubytováních, jiní ne. Během vlny veder musely obě skupiny vyplňovat rozličné testy a výsledky vás už nejspíš nepřekvapí – řádně klimatizovaní studenti si vedli lépe nejen v celkovém skóre, ale i v reakčních časech nebo paměti; jejich mozek prostě pracoval rychleji a zároveň přesněji, výkonněji.
Zrušená školní výuka či home-office v případě pracovníků je tak dobrým řešením situace, kdy škola či zaměstnavatel nedokážou zajistit dostatečně klimatizované podmínky; žáci se stejně nic nenaučí a produktivita zaměstnanců klesá k bodu mrazu (sic!). Ideální teplota pro práci v kanceláři je podle dalšího výzkumu kolem 22°C.
Mozek trpí
Další dvojice výzkumů objevila zajímavé a poměrně nečekané korelace vysokých teplot s významnou psychickou nepohodou. Studie z roku 2015 zkoumala přes 600 milionů tweetů a ukázala spojitost mezi počasím a náladou, kterou lidé na této sociální síti vyjadřují. Nejčastěji byly právě vyšší teploty spojeny s rostoucí mírou depresivity, ovšem v tomto ohledu záleželo na regionu – a lokální rozdíly byly výrazné, takže nějaké zobecnění by nebylo na místě. I z projevů na Twitteru však může být patrné, že vedro snáší spousta lidí špatně.
Loňská studie přišla s ještě dramatičtějšími závěry, když hledala spojitost mezi teplotou a mírou sebevražd. Vědci použili data napříč několika dekádami a zaměřili se na Spojené státy americké a Mexiko. Ukázalo se, že v regionech s rostoucí teplotou lidé páchají více sebevražd – o každý nárůst průměrné měsíční teploty o 1 °C se míra sebevražd zvedla o 0,7 % v USA a celé 2 % v Mexiku! Navíc se tento trend postupem let nijak nezlepšoval, takže nelze očekávat, že by se lidé na vyšší teploty časem adaptovali. Vědci odhadli, že při současném oteplování můžeme do roku 2050 očekávat o desítky tisíc sebevražd v Severní Americe více. Opravdu děsivé vyhlídky a jasný důkaz toho, že rostoucí horka bychom měli brát dostatečně vážně.
Text: MS