Chcete zlepšit paměť? Stačí dělat tyhle 3 věci
Chtěli byste ovládnout možnosti své paměti? Kdo ne! Teorie zábleskových vzpomínek umožňuje, abychom aspoň trochu pochopili, jak paměť funguje, a třeba ji nakonec i o něco zlepšili.
Paměť je fascinující mechanismus. Množství informací, které dokáže pojmout, je v podstatě neomezené, a tak můžeme odvážně předpokládat, že pochopení toho, jak přesně paměť funguje, by nám mohlo otevřít cestu k nekonečným možnostem zapamatování. A navzdory tomu si často nejsme schopni vzpomenout ani na to, co jsme včera snídali. Jak tedy paměť rozlišuje, která data uložit a která zahodit?
Záblesky, emoce a vzpomínky
Částečnou odpověď nabízejí takzvané zábleskové vzpomínky (v angličtině flashbulb memory). Jedná se o speciální druh paměti, jež dokáže velmi podrobně zaznamenat emočně nabité momenty. Například dnešní třicátníci (a starší) si určitě vzpomenou na to, kde byli a co dělali ve chvíli, kdy v roce 1997 zemřela princezna Diana a hlavně 11. září 2001, když došlo ke zničení dvojčat newyorského Světového obchodního centra. Ačkoli se tyto události většiny z nás osobně nedotkly, jednalo se o tak zásadní společenské momenty, že je máme spojené s určitými (a velmi silnými) emocemi.
Tipy na zlepšení paměti
A právě přítomnost emocí zásadně zvyšuje šanci, že se danou situaci podaří do paměti uložit. Pokud jste vystaveni něčemu novému či emočně výraznému (ať už se jedná o nebezpečí, či slast), mozek uvolní neurotransmiter dopamin, a jeho přítomnost zapříčiní lepší zapamatování dané situace. Studie z roku 2016 provedená na Edinburské univerzitě se tímto tématem zabývala také a skotští výzkumníci se zajímavými závěry rozhodně nešetřili. Role dopaminu ve formování paměti je známa delší dobu, avšak tento výzkum odhalil i důležitost hipokampu, považovaného za emoční centrum mozku. A z této spojitosti plyne hned několik použitelných závěrů:
- Překvapujte se. Pokud se delší dobu něco učíte či bez přerušení pracujete, možná se ocitnete ve flow módu, kdy rychle postupujete a daří se vám, ale určitá monotónnost může zapříčinit, že sice vám práce půjde od ruky, ale nic moc si z ní nezapamatujete. Pokud je tedy uložení do paměti v danou chvíli podstatné, nebojte se tu a tam práci přerušit a udělat něco zábavného. Dávka dopaminu pomůže jak k zapamatování toho, co jste dělali před chvilkou, tak i toho, co vás za moment čeká.
- Cvičte. Stejným způsobem totiž fungují i krátké pauzy, v nichž dáte trochu zabrat svému tělu. Při proběhnutí či zacvičení se totiž vedle endorfinů uvolní i trocha dopaminu a tento restart pomůže i zlepšování paměti.
- Oslavujte. Dopamin se totiž uvolňuje ve chvíli, když nějaký úkol dokončíte. Zapomeňte (sic!) tedy na masivní a zdlouhavé úkoly jako „pracovat celý den“ a namísto toho si napište třeba pět věcí, které musíte udělat nebo se naučit; jak je budete postupně odškrtávat, dopamin jen poroste a s ním i vaše paměťové schopnosti!
Text: MS