Budou předměstí zítřka superekologická? První už vzniká

ReGen se obejde bez aut, produkovat bude jak vlastní energii, tak i vlastní potraviny, a spolu s tím se má obejít i bez vývozu odpadu. ReGen sám sebe nazývá "předměstím budoucnosti". Je ale jeho ekologická stopa skutečně tak malá, jak jeho architekti tvrdí?

Mezi předměstím, vesnicí a byrokracií

Vesnička o rozloze zhruba 20 hektarů má vyrůst půlhodinu od Amsterodamu – vedle tradičních příbytků pro lidi tu máme nalézt i běžné farmy bok po boku farem vertikálních, stejně jako budovy na zpracování odpadu směřujícího ke hnojení zemědělských ploch. Energie má pocházet rovněž z místních obnovitelných zdrojů, primárně solárních panelů. Každý dům bude vybaven sběrem a filtrací dešťové vody, zrovna jako asistenční umělou inteligencí v duchu systému Google Home. Ten by měl zajistit, že komunální správa nebude drhnout.

Spíše než běžná předměstí připomíná ReGen jakousi futuristickou osadu. Postrádá rozlehlé silnice – auta sem mají mít vstup zapovězený. Pestrobarevná políčka za domy budou společně spravována majiteli či zaplacenou pracovní silou. A velmi častým úkazem jsou i vodní plochy, které mají zajistit dostatečné závlahy pro případ sucha.

Konstrukce ReGen měla započít již vloni, prodlužuje se však kvůli byrokratickým nezbytnostem. Majitelé projektu si však jsou jistí, že momentálně překonali všechny problémy a stavba může započít. V součtu má navrhované ekopředměstí být znatelnou změnou oproti předměstím minulosti, s nimiž je asociováno leccos, jenom ne udržitelnost. Můžou ale být předměstí vlastně doopravdy ekologická?

Smogem zamořené centrum velkoměsta nemusí dávat dojem ekologičnosti, při pohledu na využívání omezených zdrojů planety je však opak pravdou. Obecně lze říct, že města jsou co do fungování inherentně efektivnější než předměstí nebo venkov. Na jediný metr čtvereční dovedou poskládat více lidí. Díky hromadné dopravě, často dlouho poháněné elektřinou, mohou jednotlivce přepravit levněji & ekologičtěji než transport stejné sumy lidí auty, a totéž platí i pro distribuci zboží.

Cesta z města?

Města samozřejmě také generují hodně odpadu, ať už ve formě plynů, nebo pevných složek. Stejný počet lidí na venkově však generuje stejně nebo více odpadu – jenom to kvůli rozložení na větší oblast není tak viditelné. U měst tato koncentrace může vést ke smogu, kdo však pamatuje tuhé zimy na české vesnici, nejspíše si vzpomene, že ani kvalita zdejšího ovzduší nebývá zrovna vysoká. Rozdíl je přinejlepším v tom, že venkov se obejde bez takové míry prefabrikátů a plastů, takže je jeho odpad častěji biodegradovatelný a nevyžaduje další zpracování. V této sféře mají města rozhodně ještě co dohánět.

Opomíjeným problémem měst je přesto jejich celková infrastruktura – uvážíme-li, že dřevostavba na vesnici má menší stopu než betonový panelák, nelze nevidět i jistý ekologický apel předměstí a venkova. Naopak v dopravě si oba segmenty nemají co vyčítat – hromadná doprava stovek tisíců lidí z předměstí do center měst stojí hodně, ale stejně tak je náročná i doprava surovin pro obyvatele vnitřní části měst. Venkov navíc skrze správu polí a lesů, které prospívají zadržování vody a zachycování oxidu uhličitého, může klimatu pozitivně prospět rozhodně víc než města. Ačkoliv by zelené fasády, vícero parků nebo solární střechy ve městech mohly tento náskok snížit, skutečně zelených měst se nejspíše ještě dlouho nedočkáme. Stávající městské budovy na ně jednoduše nejsou uzpůsobeny.

Jako obvykle tak platí, že klíčem k udržitelnosti je vybalancování výhod a negativ. Otázkou přitom je, zdali se současný populační trend časem nezmění. Rozšiřování měst se zdá být nevyhnutelné, spolu s tím však roste také cena za život v nich – a podstatná část bohaté populace se tak přesouvá na venkov. Projekce OSN rovněž předpokládají, že koncem století začne globální populace ubývat. Rozvoj vesmírného průmyslu může navíc za 100 let přinést i výraznější populační exodus mimo Zemi.

Ještě předtím do chodu civilizace nejspíše promluví automatizace a dálková komunikace. Levní roboti umažou většinu důvodů, proč levně vyrábět zboží na jedné části planety a převážet ho na stranu druhou. Kancelářské práce častěji zastane rovněž umělá inteligence – a podstatnou část schůzek zase usnadní virtuální realita.

Řada ekonomických důvodů toho, proč se vlastně koncentrujeme ve městech, tak do značné míry pomine. Možná, že někdy poté se ekologická předměstí a venkov mohou zase stát dominantním způsobem našeho života.

Text: Ladislav Loukota