Biologové poprvé vypěstovali v laboratoři důležitý lidský orgán!

Orgán z laboratoře

Věda jde kupředu mílovými kroky – z laboratoří k nám míří čím dál víc fascinujících objevů.

V listopadu 2015 se vědcům podařilo poprvé v dějinách laboratorně vyrobit tkáň hlasivek! Použili k tomu buňky z lidské tkáně hlasivek – a úspěšně. Když biologové nové hlasivky testovali v laboratoři, ukázalo se, že vibrovaly a dokonce i zvuky, které z nich přitom vycházely, zněly podobně jako lidské. Zatím je sice brzy, ale jednou by z tohoto objevu mohly vzniknout hlasivky vhodné pro transplantaci. A podle autorů objevu by to nemuselo být ani moc daleko v budoucnosti…

„Je to vzrušující objev, protože lidé s problémy hlasivek mají v současné době velmi málo způsobů, jak svůj stav zlepšit,“ popsala Jennifer Longová, lékařka z University of California.

Jak fungují hlasivky?

Hlasivka je zúžená oblast hrtanu umožňující vznik hlasu. Samotné hlasivky pak tvoří párový hlasivkový sval, hlasivkový vaz a slizniční hlasivková řasa, napjaté mezi konvicovitou aštítnou chrupavkou. Vzduch, který při výdechu prochází hlasivkovou štěrbinou, může rozechvívat napjaté hlasivkové řasy, čímž vzniká hlas.

Hlasivkové řasy jsou velice pružné - samotný hlasivkový výběžek je tvořen elastickou chrupavkou, hlasivkový vaz, což je vlastně zesílená fibroelastická membrána hrtanu, je také z elastických vláken. Hlasivkový vaz slouží jako opora měkčím hlasivkovým řasám, které jsou tvořeny záhyby sliznice. Přirozené napětí vazů pak může být ovlivňováno vůlí - ke každému hlasivkovému vazu přiléhá příčně pruhovaný hlasivkový sval.

Mezi vazy se nachází hlasivková štěrbina (lat. rima glottidis), která má při dýchání tvar protáhlého, rovnoramenného trojúhelníku - při fonaci však napětí svalů způsobí, že se k sobě hlasivkové řasy po celé délce přiblíží. (wiki)

Kde je problém?

Hlasivky tvoří zvuky pomocí vibrací – jde o 100-200 kmitů za sekundu (třeba sopranistky ale umí i 1000 kmitů). Jenže mnoho lidí nedokáže přes 100 kmitů za sekundu překonat – jen ve Spojených státech jich je asi 20 milionů!

Dalším krokem výzkumu je pokus o transplantaci těchto laboratorně vzniklých hlasivek do živého organismu; nejprve do zvířat a za několik let snad i do člověka. Kdy by první nemocní mohli dostat zbrusu nové hlasivky? Podle těch nejoptimističtějších odhadů se jedná o přibližně 7-8 let…