Bear Grylls: jaký je hrdina televizního seriálu mimo záběr kamer?

Trocha mediálního kýče

Rady, které Bear Grylls ve svém seriálu Muž versus divočina poskytuje, jsou rozhodně život zachraňující. V případě umění rozdělat oheň, postavit přístřešek či najít vodu to rozhodně nikdo nezpochybní. Umění ukusovat hadům hlavy, zvláště, když máte u opasku nůž, je už trochu nadbytečné, ale nechme režisérům volnost pro nějakou dramatickou scénu.

Dokementární sérii Bear Grylls: Muž vs. divočina sledujte každou neděli večer na Prima ZOOM.

Fakt, že v rámci jednotlivých dílů dokumentu mu všechno krásně sedí, je dán potřebou sdělit divákovi nějaký motiv, předat nějakou zkušenost. Tou je nejčastěji pevná vůle a umění improvizace. V Black Mountains v Dakotě najde ve starém dole starou pneumatiku, která mu následně poslouží jako guma do praku, v Irsku zase mrtvou ovci zrovna v místě, kde se propadne do bažiny. Jeden z internetových diskutérů vtipně poznamenal, co by asi dělal, kdyby tam náhodou zdechlina ovce neležela. Jinde, při zabití chřestýše zase zaznělo – „tady se asi v titulcích neobjeví, že při natáčení tohoto pořadu nepřišel k újmě žádný živý tvor“. Na druhou stranu jedná se o rady, které mohou sloužit jako základní princip pomáhající přežít.

Chybička se vloudí

Grylls je bezesporu skvělý vypravěč historek, showman, a tak se o své historky, pravděpodobně značně přibarvené dělí s ostatními. Občas mu v zápalu vyprávění přece jen drobnost unikne. Když v knize Bear Grylls: bláto, pot a slzy, jež má být jeho autobiografií, popisuje své dětství, vzpomíná na maminku, která nechala do dveří vyvrtat „dýchací otvory“, aby, když měl nezbeda Grylls domácí vězení, netrpěl nedostatkem kyslíku. Čtenáře napadne, jestli měli pokoje tak hermeticky utěsněné nebo maminka byla nedůvtipná anebo zdali to spíše než otvory dýchací nebyly otvory šmírovací.

V jiné části popisuje situaci, že se z motoru auta kouřilo tak hustě, že musely být zapnuty stěrače, aby rozháněly závoje dýmu. Pravděpodobně vtipná nadsázka, ale kdo ví, třeba Grylls svému vyprávění skutečně věří. Jindy radí, že při bouřce „se musíte držet dál od vrcholku hor, stromů, jeskyní...“ V prvních dvou případech má pravdu, vyvýšená místa jsou v bouřce skutečně nebezpečná. Naopak před bleskem je jeskyně výborný úkryt. Samozřejmě ale musí být na takovém místě, aby vás v ní neuvěznila případná náhlá povodeň. Nemusíte být v Black Mountains, blesky dokážou zabíjet i v Evropě, dokonce i u nás. Loni zabil blesk mladého turistu v Alpách a jeho kamaráda ošklivě popálil, v roce 2015 zabil blesk ženu v Karlových Varech.

Umíte si představit, že by Bear Grylls kradl?

Zatímco externí spisovatel píšící Gryllsovu biografii by napsal, že Grylls kradl jídlo v hotelích, on sám to podal takřka jako zajímavé dobrodružství – „dva rohlíky do rukávu svetru, jogurt s banánem do Shařiny kabelky“. Nutno přiznat, že se s novomanželkou Sharou „zásobili“ na celodenní výpravy během pobytu v hotelu na svatební cestě. Hotel totiž neposkytoval v rámci balíčku obědy a tak zbyly dvě možnosti. Buď si jídlo koupit, nebo ukrást.

SAS a Bear Grylls

Special Air Services (SAS) patří mezi nejelitnější vojenské speciální jednotky světa. SAS vznikla jako skupina dobrovolníků, vesměs bývalých příslušníků britských commandos, sestavená poručíkem skotské gardy Davidem Stirlingem. Zkratka SAS je mezi milovníky vojenství a militárií dostatečně známá, ale ne všichni vědí, že pojmenování SAS mělo být původně krycím názvem majícím svést německou rozvědku na scestí. Cílem bylo přesvědčit Němce, že v Africe operuje velká výsadková jednotka zvaná Oddíl L 11. brigády zvláštní letecké služby" ('L' Detachment, SAS Brigade).

Odtud už byl jen krok k dnes ustálenému SAS. Během 2. světové války sloužilo v SAS postupně kolem 2500 mužů. Kdo projde, tedy dokončí základní výcvik SAS, může se právem považovat za skutečně elitního bojovníka.

Povede se to jen zhruba 10 % uchazečů a zranění nejsou výjimkou. Bohužel občas se stane, že během náročného výcviku uchazeč zemře, tak jako se to stalo v roce 2013, kdy během pochodu ve velšských Brecon Beacons (pohoří, které je proslulé právě těžkými trasami, které musejí adepti na „pískový baret“ zdolávat). V květnových dnech, mimochodem jedněch z nejteplejších toho roku, zemřeli hned tři vojáci: Edward Maher (31 let), Craig Roberts (24 let) a James Dunsby (31 let). Občas se na adresu B. Gryllse vyskytuje kritika, že žádným SAS vojákem nebyl, neboť nebyl zařazený v bojovém útvaru (k tomu se ještě dostaneme), ale samotný výcvik už jeho schopnosti posouvá nejen nad schopnosti běžného smrtelníka, ale i nad klasického profesionálního vojáka.

Grylls prošel výcvikem sice až napodruhé, ale prošel, a proto se stal platným členem. Výtky jsou směřované k jeho zařazení. SAS se dělí na tři hlavní jednotky nazývané regimenty. Jeden pravidelný (22 SAS Regiment) a dva záložní označované jako SAS (Reserve).

Tento regiment přijímá k výcviku i lidi bez předchozí vojenské zkušenosti, což ale neznamená, že by byl výcvik jednodušší. Nicméně faktem je, že ačkoliv je Grylls skutečným odborníkem, a dokonce školitelem metod přežití, sám nikdy ve skutečném válečném konfliktu nasazen nebyl a nikdy se nedostal do situace, kdy by ostrými musel střílet do lidí, což se od vojáků speciálních sil čeká. Dokonce i jeho zranění způsobené špatným otevřením padáku má na svědomí on sám.

Ve chvíli, kdy se vám špatně otevře hlavní padák, je nutné se ho okamžitě zbavit a použít záložní. To Grylls neudělal. Myslel si, že to zvládne. Výsledek je obecně známý. Tři zlomené obratle, konec služby u SAS a následné temné období. Na druhou stranu právě tady se ukazuje síla jeho vůle. Nejenže se dostal z chmur, které na něj logicky padly, ale naopak se mu povedlo se vypracovat na mediální celebritu a dál zhodnocovat vše, co jej nejprestižnější a nejlepší britská vojenská jednotka naučila.

Poznámka nakonec: důkazem, že „záložáci“ SAS, tedy SAS (Reserve) zabíjet dokážou, je případ, kdy střílel nejmenovaný člen regimentu, který zasáhl v případě teroristického útoku DusitD2 v Keni. Když pětice teroristů zaútočila na hotelový komplex, zásahu se zúčastnil i muž v civilu, který se do bojů aktivně zapojil s karabinou Diamaco C8 Carbine, vystřílel několik zásobníků a pomohl zlikvidovat všechny členy islamistického hnutí Al-Šabáb, kteří se aktivně na útoku podíleli. Být členem SAS (R) neznamená být horší, ale být připravený k nasazení. Text: Topi Pigula